Pustina, Bez vědomí, Hořící keř. Soustředím se na témata, která budou aktuální i za pár let, říká producentka HBO Tereza Polachová
Je třeba umět pracovat se svěřenou důvěrou, stát si za svým, být připraven a v pravou chvíli říct svůj názor, pojmenovává kreativní producentka HBO Tereza Polachová klíčové dovednosti filmového profesionála z malé země bývalého východního bloku. Jak na mezinárodní platformě prosadit námět a proč by se čeští dokumentaristi neměli bát „roztáhnout křídla“? I o tom mluvila ve Vizitce s Tomášem Pilátem.
Série Hořící keř, Bez vědomí, Pustina, Až po uši nebo dokument Dálava. To jsou jen některé počiny platformy HBO, pod kterými je podepsaná kreativní producentka Tereza Polachová. Z dlouhého seznamu její práce by se mohlo zdát, že televizní producenti se v nabízených námětech topí. Není to ale pravda. „Hodně nabízených scénářů odpadne, jsou příliš lokální anebo se tematicky nehodí pro Českou republiku,“ konstatuje.
Sama se vždy snaží věnovat právě tématům nadčasovým, silným, zkrátka těm, o nichž tuší, že budou aktuální i za pár leta nejen dnes. Důležitý je silný příběh – a samozřejmě i potenciál úspěchu diváckého úspěchu, byť bez kalkulu. „Někdy stačí pootočit čočku, skrz kterou se na téma díváme. To byl příklad Hořícího keře. Příběh o Palachovi je známý, optikou Dagmar Burešové už ale nejde o notoricky známé informace u učebnice dějepisu. To mě zaujalo,“ vysvětluje.
Noirová detektivka? Vyvanulé téma
Jestliže Hořící keř (2013) přinesl neotřelý pohled na události navazující na okupaci v roce 1968, seriál Pustina (2016) režisérů Alice Nellis a Ivana Zachariáše se Zuzanou Stivínovou v hlavní roli si nezadal s tehdy velice populární severskou noirovou detektivkou. Podobné žánry se sice stále točí, na západ od nás, jak Tereza Polachová říká, je to však téma poněkud vyvanulé. Další filmařský trend se ale podle ní prozatím nerodí. „V souvislosti s pandemií koronaviru cítím, že je snaha nabídnout lehčí žánry. Lidi toho už tak dostali naloženo dost. Je tady například film K zemi hleď!, který aktuální dobu reflektuje, je to svízelná podívaná, nevím, jestli takovým filmům chtějí být diváci vystavení každý den,“ konstatuje.
Scénář Ondřeje Gabriela k seriálu Bez vědomí (2019), špionážnímu dramatu odehrávajícímu se v době těsně před pádem režimu v roce 1989, prosazovala Tereza Polachová na centrále HBO bezmála rok. „Kolegové podlehli dojmu, že když tu skončila studená válka, skončili i ruští špioni a žádná podobná hrozba není aktuální,“ vzpomíná. V prosazení scénáře jí nakonec pomohly i události kolem bývalého dvojitého agenta pracujícího pro ruské a britské tajné služby Sergeje Skripala, jenž byl spolu se svou dcerou v roce 2018 otráven. Polachová ve Vizitce také popsala výhody spolupráce s autory zkušenými i méně zkušenými: ti sice nemají praktické zkušenosti se scenáristickou tvorbou, jejich ceněným vkladem je však odbornost.
Související
-
Outsideři a rebelové u mě mají vždycky přednost, říká filmový producent Čestmír Kopecký
Na špičkové úrovni hrál fotbal a se stejným zápalem se věnoval a věnuje producentské práci v oboru televizní a filmové tvorba. Proč v roce 2000 opustil Českou televizi?
-
Nejlepší horory reflektují společenské fenomény, říká producent Vratislav Šlajer
Každý film je tak dobrý jako součet jeho tvůrců. I to je důvod, proč se Vratislav Šlajer rozhodl, že na FAMU vystuduje produkci a stane se filmovým producentem.
-
Prohlásit v půlce natáčení, že vás to nebaví? To nejde, říká filmový producent Ondřej Zima
„Pracovní a osobní život se u nás špatně odděluje, doma na roztočený film jen těžko přestanete myslet,“ říká filmový producent Ondřej Zima.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
