„Putina ovládají emoce, nikoli racionalita. Co bude dál?“ Andor Šándor, Michal Smetana a Adam Černý v hodinovém speciálu Jak to vidí... k ruské invazi na Ukrajinu

„Pondělní večerní předehra Putinova projevu se naplnila,“ je přesvědčen bezpečnostní poradce Andor Šándor. „Ukázalo se, že to mělo sloužit jako ospravedlnění pro to, co chce udělat. Ukázal, že nemá co ztratit, když do toho půjde. Ukázal, že se nebojí sankcí. A ukázal, co si myslí o Ukrajině jako takové. Že si ale svoje potřeby bere silou, je hrozné.“

„Nejpravděpodobnější varianta se naplňuje. Jestli se tomu ale dalo zabránit, se možná dozvíme jednou z archivů. Čekají nás hodně náročné dny. A speciálně Ukrajinu,“ přitakává analytik a odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana.

Šándor: Západ selhal

„Putin Ukrajinu poměrně úspěšně destabilizoval po dobu osmi let s cílem, aby se nestala členskou zemí NATO, aby na jejím území nebyla žádná cizí vojska a rakety, které by ho ohrožovaly,“ vysvětluje Andor Šándor.

Čtěte také

„Rusko neomlouvám. Ale takhle uvažuje.“ Odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana o dění na Ukrajině

„Měli bychom si ale položit otázku, jestli by Evropa byla bezpečnější, kdybychom Ukrajinu v roce 2008 do Aliance nepozvali. Nemůže se v mezinárodním prostředí tvářit tak, že jenom jedni budou diktovat, jak to bude, a ti druzí budou mlčet. Mělo se vyjednávat. Je to tedy tak trochu i selhání diplomacie Západu, že k této akci došlo.“

Černý: Nejde jen o NATO

Trochu jiný pohled ale nabízí Adam Černý. „Zlom přišel s Maidanem. To byl okamžik, kdy se lidé na Ukrajině vzepřeli a dali najevo, že o vazby na Západ stojí. Čili argument, že se jedná o NATO, nezahrnuje úplně všechno.“

„Rusku podle mě jde o to, aby se Ukrajina stala jejich podřízenou zemí. A jak taková podřízenost vypadá, vidíme u sousedního Běloruska. Sice tedy zazněl obecný příslib vstupu Ukrajiny do NATO, ale na druhé straně to nebylo vůbec realistické. Už jen kvůli jejím nevyřešeným sousedským vztahům.“

Co bude dál?

Dá se v aktuální situaci vůbec uvažovat o obnovení důvěry mezi Ruskem a Západem? „Tento okamžik nastane, až se vyjasní poměry na bojišti. Teď hovoří zbraně. Uvidíme, kdy nastane okamžik, kdy aspoň jedna strana dojde k závěru, že musí vyjednávat,“ míní Adam Černý.

Hosté hodinového speciálu Jak to vidí... k ruské invazi na Ukrajinu: bezpečnostní poradce Andor Šándor, bezpečnostní analytik a odborník na Rusko Michal Smetana, komentátor Adam Černý a moderátorka Zita Senková|foto:Elena Horálková, Český rozhlas

„Od tohoto okamžiku jsme ale daleko. Protože dosud nevíme, jaký je jednoznačný cíl ruské vojenské operace. Jestli jde o zábor Doněcku a Luhanska, nebo o absolutní změnu poměrů na Ukrajině,“ uvažuje Černý. „Mám pocit, že za úvahou ruského prezidenta je silná emoce, a nikoli racionalita. Odhadnout tedy, co bude dál, je velmi složité.“

Rozhodne i to, jakou pozici bude mít Vladimir Putin doma. „Zatím je jeho pozice velmi silná. Důležité ale bude, jak moc konflikt vyústí v mrtvé ruské a samozřejmě i ukrajinské vojáky. Nával zinkových rakví Putinovi nepomůže. To může do jisté míry, pokud si to uvědomuje, limitovat pozemní operaci,“ odhaduje možný vývoj situace Andor Šándor.

Smetana: Putinovi jde o pád vlády

Sice jde v tuto chvíli o spekulace, možné ale také je, že se konflikt obrátí proti Vladimiru Putinovi. „Dá se předpokládat, že Putin si přeje velmi rychlou a efektivní invazi, jejímž cílem je pád ukrajinské vlády, ustanovení nové vlády, změna ukrajinské ústavy a autonomie pro východní části Ukrajiny,“ odhaduje Michal Smetana.

„Rusko by si tak ponechalo dlouhodobě vliv na Ukrajině. A pokud bude následovat snaha dohodnout se se Západem na věcech, kde prostor pro dohodu je, mohlo by to být pro Putina vítězství. Jakákoli akce ale má i svá rizika. Válka se může protáhnout,“ soudí opatrně Smetana.

Jakou roli v konfliktu hraje pandemie?

„Válka je vždycky nebezpečný byznys. Vaše cíle naráží na cíle druhého. Může se to tedy lehce vymknout z kontroly. Obávám se, že se to klidně může stát. Cílem Putina je demilitarizovat Ukrajinu. A všichni víme, co to znamená,“ souhlasí Šándor.

Čtěte také

Andor Šándor: Rusko je evidentně ze Západu nervózní. V jeho zájmu ale není vést války

„Přesto se snažím být optimista. Bez ohledu na to, co si Putin myslí, i Rusko bylo postaveno před ekonomickou realitu pandemických opatření. Ani Rusko si tedy nemůže dovolit úplně zbankrotovat. Možná až opadne hysterie, tak i tento fakt bude vládce v Kremlu determinovat k tomu, aby se konflikt zklidnil.“

Ukrajina podle „finského“ scénáře?

Tomu ale podle Adama Černého neodpovídají silné pojmy jako denacifikace a demilitarizace Ukrajiny, které Vladimir Putin používá. „Samozřejmě je možný scénář, že se jen posune dosavadní linie dotyku. Ve hře je ale i možný finský scénář.“

„Podle něj se Putin setká s velkým odporem: Ukrajina se bude bránit a bude hodně mrtvých. Nevíme, kolik vojáků Rusko v tuto chvíli nasazuje. A zase se tedy vracíme k tomu, že nevíme, o co Putin přesně usiluje.“

„Proto musíme být velmi opatrní. Je to mlha války, ve které bude spousta reportů, které nemusejí být přesné. Potvrzeno ale je, že se jedná o velkou invazi v celém spektru vojenských schopností, co Rusko má. Ukážou tedy až následující dny,“ uzavírá Michal Smetana.

Další témata rozhovoru: Jakou roli hrají v konfliktu jaderné zbraně? Jakých fatálních chyb se dopustil Západ? Jakou roli má Čína a Turecko? Jakou armádní techniku znepřátelené strany mají? A je třeba se obávat uprchlické vlny?