Radiofórum - zprávy 11. října 2007

Vznik rezervního účtu na důchody

Ondřej KAPIC, redaktor:
Čtyřicet miliard korun do roku 2010 na rezervním účtu důchodové reformy to je opatření, které má posunout dopředu reformu penzí v Česku. Dnes o něm informoval ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas z ODS. Ujišťuje, že z účtu budou mít prospěch jak budoucí, tak už i současní důchodci. Redaktorce Lence Jansové ale dnes řekli penzisté, že většinou se svými penězi spokojeni nejsou.

penzistka:
Žiju špatně. To je hrozný. Mám šest tisíc pět set, a když odečtu ještě ty poplatky, který jsou, nájem, no, tak je to úplně na živoření.

Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
Nový účet, který by měl začít fungovat už příští rok, má být, stručně řečeno, základ pro zvýšené výdaje za penzijní reformu. Jaký je jeho další účel, řekl Radiožurnálu ministr práce a sociálních věcí z ODS Petr Nečas.

Petr NEČAS, ministr práce a sociálních věcí /ODS/:
Vytvořit základ kapitálu pro budoucí možnost vyvedení části procentních bodů do dobrovolného systému důchodového pojištění.

Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
O důchodové reformě se dohaduje vládní koalice s opozicí už dlouho. Povinná doba pojištění pětatřicet let a v roce 2030 odchod do důchodu v pětašedesáti letech to prosazuje ministr Nečas. Podle stínového ministra práce a sociálních věcí za ČSSD Zdeňka Škromacha je třeba nejdřív vyjednat podmínky pro předčasný odchod do důchodu a délku povinného důchodového pojištění zvedat ze současných pětadvaceti let postupně. Průměrný důchod je v současné době přes osm a půl tisíce korun.

Ondřej KAPIC, redaktor:
K důchodové reformě se vrátíme v publicistické části tohoto Radiofóra.

Národní knihovna možná nebude stát na Letné

Ondřej KAPIC, redaktor:
Nová budova Národní knihovny možná nebude stát na pražské Letné. Proti tomuto plánu se postavili někteří zastupitelé z ODS. Ředitel knihovny Vlastimil Ježek dnes připustil, že by návrh bylo možné upravit. Co občanští demokraté návrhu Jana Kaplického vytýkají, shrnuje redaktorka Martina Lustigová.

Martina LUSTIGOVÁ, redaktorka:
Jak říká místopředseda pražských zastupitelů ODS David Vodrážka, stavba knihovny by narušila panorama Prahy.

David VODRÁŽKA, místopředseda pražských zastupitelů ODS:
Řada z nás si prostě neumí představit, že by něco takového vyrostlo právě téměř vedle Hradčan.

Martina LUSTIGOVÁ, redaktorka:
Pokud by s tím architekt Jan Kaplický souhlasil, mohl by se návrh upravit. Změny by se mohly týkat výšky stavby nebo její barvy. Kdyby to nepomohlo zlomit případný odpor zastupitelstva, ve kterém má ODS většinu, hledalo by se nové místo, kde budovu knihovny postavit. Ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek ale nechce prozradit, o jakých lokalitách by uvažoval.

Vlastimil JEŽEK, ředitel Národní knihovny:
Tipy my máme od samého počátku. Mluvit o nich vůbec nechci, protože já pořád věřím tomu, že Letná není prohraná.

Martina LUSTIGOVÁ, redaktorka:
Jestli by nová knihovna mohla stát jinde, je podle Ježka právní otázka. Soutěž totiž byla vypsána na konkrétní místo. Architekt Jan Kaplický považuje současné dění kolem jeho návrhu za vyloženě politickou záležitost.

Gross prodal podíl v Moravia Energo za desítky milionů

Ondřej KAPIC, redaktor:
Bývalý premiér Stanislav Gross prodal jednatřicet procent společnosti Moravia Energo slovenskému finančníkovi Pavlovi Krúpovi. Uvedl to zpravodajský server Týden.cz. Podle něj si Krúpa firmu cení na sedm set až osm set milionů korun. Gross sice nedostal poměrnou část, ale rozhodně na obchodu vydělá desítky milionů korun, píše internetový server Týden.cz.

ČR otevřela Český dům v Bruselu

Ondřej KAPIC, redaktor:
Před malou chvílí otevřel v Bruselu své dveře nový Český dům. Ministerstvo zahraničí pronajalo sedmipatrovou budovu nedaleko institucí Evropské unie hlavně kvůli tomu, že Česko bude v roce 2009 Unii předsedat. Do kanceláří na této adrese se ale přestěhuje také české velvyslanectví v Belgii, několik krajských zastoupení a podnikatelských misí. Otevření Českého domu na místě sleduje a s aktuálními informacemi se hlásí zpravodaj Vít Pohanka. Dobrý večer do Bruselu.

Vít POHANKA, redaktor:
Příjemný podvečer z české oslavy ve zcela uzavřené ulici Caroly nedaleko centra Bruselu. Sem do Českého domu, který mám přímo za zády, se přestěhovalo nejen velvyslanectví, ale také třeba České centrum, podnikatelské mise a kanceláře, například společností ČEZ, Českých aerolinií a další. Kromě toho tu bude mít, jak zmíněno, kanceláře osm krajských zastoupení. Český dům tedy bude sloužit něco jako adresa, kam budou přicházet lidé, kteří mají co dočinění s Českou republikou. Jinak ta oslava teď prochází takovou formálnější částí. Před malou chvílí se slavnostně přestřihla taková ta symbolická páska. Zhruba za půl hodiny vystoupí Iva Frühlingová či Čechomor. Je tu slyšet nejenom čeština, také angličtina, francouzština a němčina, jinými slovy, v ulici Caroly to dnes na české oslavě opravdu žije.

Ondřej KAPIC, redaktor:
Za podrobné informace děkuji do Bruselu našemu zpravodaji Vítu Pohankovi. Na slyšenou.

Vít POHANKA, redaktor:
Na slyšenou.

Nobelovu cenu za literaturu získala Doris Lessingová

Ondřej KAPIC, redaktor:
Letošní Nobelovu cenu za literaturu dnes dostala britská spisovatelka Doris Lessingová. Autorka za své plodné více než padesátileté kariéry vystřídala řadu literárních forem. Píše romány i povídky. Lessingová je v Británii velice známá a přečíst si její tvorbu můžeme i v češtině. Jak dodává spolupracovník Radiožurnálu v Londýně Milan Kocourek, letošní laureátka Nobelovy ceny je vůbec nejstarší ze všech, kteří prestižní ocenění mají.

Milan KOCOUREK, redaktor:
Sedmaosmdesátiletá Doris Lessingová je jednou z kontroverznějších, nicméně dobře známých britských autorek. Její románová prvotina Tráva zpívá vyšla anglicky před sedmapadesáti lety. Nejznámější díla vydaná anglicky jsou Zlatý zápisník, Paměti toho, kdo přežil a Léto před temnem. Agentury zaznamenávají, že Lessingová je jedenáctou ženou, která byla poctěna touto cenou. Před třemi lety získal Nobelovu cenu britský dramatik Harold Pinter. Celkem je britských laureátů Nobelovy ceny za literaturu, včetně Lessingové, deset. V českém překladu od Lessingové vyšly například výbory Africké povídky, Mraveniště, Hra s tygrem a Muž a dvě ženy.

Letenky z Evropy do USA pravděpodobně zlevní

Ondřej KAPIC, redaktor:
Letenky z Evropy do Spojených států amerických pravděpodobně zlevní. Evropský parlament totiž definitivně stvrdil dohodu o takzvaném otevřeném nebi nad Atlantikem. Smlouva umožní aeroliniím z Evropy létat z kteréhokoliv města Unie kamkoliv do Spojených států a naopak. Začne platit 30. března příštího roku. Aerolinky tak zřejmě nebudou přistávat jen na velkých evropských letištích, v Londýně, Frankfurtu nebo Paříži, ale nově poletí dál do Evropy, tedy přímo třeba i do Prahy. Podrobně si o létání z Evropy do Ameriky promluvíme ve zpravodajském souhrnu Stalo se dnes na Radiožurnálu po 21. hodině.

Soud: Broža není otcem dítěte, které vychovával

Ondřej KAPIC, redaktor:
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou dnes potvrdil, že Libor Broža není otcem dítěte, které deset měsíců vychovával. Je totiž podle soudu biologickým otcem Nikolky, i když žila deset měsíců v jiné rodině a byla oslovována jiným jménem. Jde o vyměněné novorozence v třebíčské nemocnici. Soudce Roman Švaňhal vysvětluje:

Roman ŠVAŇHAL, soudce:
Rozhodnutí o popření otcovství byla jediná možnost, jak pan Broža se mohl u soudu domoci pravdy a zjištění, kdo je otcem dítěte, kdo je matkou dítěte, které s nimi žije. A pokud by se zjistilo, že dítě, které s nimi žije ve společné domácnosti, není jejich biologickým dítětem, zjištění, kde tedy se nachází jejich biologické dítě.

Ondřej KAPIC, redaktor:
Rodiče obou dětí se dohodli, že si holčičky vymění. Dojít by k tomu mělo ještě před prvními narozeninami dětí začátkem prosince.

Výstava věnovaná rytci Václavu Hollarovi

Ondřej KAPIC, redaktor:
V pražském paláci Kinských se právě v těchto chvílích otevírá výstava věnovaná Václavu Hollarovi. Světově proslulý grafik, který se řadí k nejvýznamnějším rytcům sedmnáctého století, se před čtyřmi stovkami let narodil v Praze. "Národní galerie vlastní druhou největší sbírku Hollarových děl na světě," říká kurátorka výstavy Alena Volrábová.

Alena VOLRÁBOVÁ, kurátorka výstavy:
Dalo by se říct, že nevyšel nikdy z módy, protože to jeho dílo nebylo zasaženo například proudem radikálního baroka jako dílo jeho současníka Karla Škréty, kterého známe, nebo jiní umělci se klonili zase ke klasicismu, ale Hollar šel stále svou cestou a ty jeho lepty i kresby mají naprosto specifickou podobu, specifickou atmosféru.