Radiofórum - zprávy 20. prosince 2007

Nálady občanů při vstupu do Schengenu

Ondřej KAPIC, redaktor:
Dnes o půlnoci zmizí z českých hranic kontroly. Staneme se součástí schengenského prostoru a na území jednadvaceti státu Evropské unie a do Norska a na Island tak budeme moci cestovat volně. Pokračuje redaktorka Veronika Malá.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Při cestách autem do ciziny od dnešní půlnoci už nebudeme moci na hranici ukazovat cestovní doklady. Veškeré kontroly se totiž přesunou do států, které sousedí se zemí, která v schengenském prostoru není. Podle jihočeského hejtmana Jana Zahradníka je to pro Česko významná událost.

Jan ZAHRADNÍK, hejtman Jihočeského kraje /ODS/:
Ta naše příslušnost k Evropské unii se tím pořádně posílí.

Veronika MALÁ, redaktorka:
I přesto ale mají lidé žijící u hranic ze Schengenu obavy.

Stanislav TOMŠEJ, starosta Sudoměřic:
Máme strach samozřejmě ze Schengenu z toho, že nám vlastně odejdou policisté a máme z toho určitým způsobem obavy.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Řekl starosta Sudoměřic na československé hranici Stanislav Tomšej. Klasické kontroly na hranicích budou ale stále existovat při cestách do Velké Británie a Irska, které zatím zůstávají mimo schengenský prostor a i u nováčků v Unii Bulharska a Rumunska. Až do jara budou kontroly i na letištích. Potvrdil Petr Mix z ministerstva vnitra.

Petr MIX, ministerstvo vnitra:
Na letištích ta záležitost byla odsunuta vlastně až na březen z důvodů jednak nutnosti přípravy některých letišť třeba v baltských státech, ale také to souvisí se změnou letových řádů.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Náš vstup do schengenského prostoru nezmění také nic na tom, že v některých státech Unie zatím nemůžeme pracovat bez pracovního povolení.

Ondřej KAPIC, redaktor:
Ne všechny staré členské státy Evropské unie ale vstup devíti nováčků do Schengenu přivítaly. Nedávný průzkum například ukázal, že sedmdesát pět procent Rakušanů se rozšíření prostoru bez vnitřních hranic bojí. Strach mají hlavně z možného nárůstu kriminality. Reportér Vojtěch Berger zjišťoval, jaké jsou nálady v rakouském pohraničí v městečku Heidenreichstein.

rakouská obyvatelka:
Osobně nemám strach, ale ani se netěším, každopádně proti tomu nemůžu nic dělat. Nebude to asi žádná legrace, ale možná je to nutné.

Ondřej KAPIC:
Tahle žena není z rozšíření Schengenu nijak nadšená, ale schengenofobií evidentně také netrpí. Stejně jako starosta Heidenreichsteinu Johan Pichler.

Johan PICHLER, starosta Heidenreichsteinu:
V Rakousku také nemáme jenom svatoušky. Občas tu řádí třeba bandy kostelních vykradačů. O tom už ale v médiích neslyšíte. Je potřeba být objektivní a Čechům i Rakušanům měřit stejným metrem.

Důchodová reforma

Ondřej KAPIC, redaktor:
Hlasování o penzijní reformě bude bez podpory ČSSD. Po neúspěšných vyjednáváních s opozicí se k tomuto kroku rozhodl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Podpořil ho i Výkonný výbor ODS. Na čem jednání ztroskotala, to už je otázka pro Věru Masopustovou.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Dobrý večer. Podle Pera Nečase sociální demokraté odstoupili i od bodů novely zákona o důchodovém pojištění, které dřív sami podpořili. Tím prý vyjednávání vrátili před rok 2004.

Petr NEČAS, ministr práce a sociálních věcí /ODS/:
Strana sociálně demokratická se nechce dohodnout. Česká strana sociálně demokratická odmítá nést jakoukoliv odpovědnost za nezbytný a nutný krok, který by musela provádět jakákoliv vláda, v jakémkoliv složení.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Ministr Nečas požádal premiéra Mirka Topolánka, aby urychleně svolal koaliční jednání. O požadavcích svých partnerů jsou ochotni jednat. Nicméně ODS má v dalších krocích jasno.

Petr NEČAS, ministr práce a sociálních věcí /ODS/:
ODS bude jednoznačně prosazovat, aby ještě v lednu byl předložen tento návrh zákona do vlády a ještě v lednu, aby doputoval do Poslanecké sněmovny a byl projednáván v Poslanecké sněmovně.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Tam se chce ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas spolehnout na těsnou většinu.

Ondřej KAPIC, redaktor:
Vyjádření sociálních demokratů zjišťujeme, to byla Věra Masopustová. Věro, díky za informace.

Evropské peníze na životní prostředí

Ondřej KAPIC, redaktor:
České obce a podnikatelé mají otevřené dveře ke sto padesáti miliardám korun pro životní prostředí. Vicepremiér Martin Bursík a komisařka pro životní prostředí Danuta Hubnerová podepsaly operační program, který s evropskými penězi ekologické projekty v příštích letech uvolňuje. Jak ale dodává z Bruselu zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka, to neznamená, že české obce a podnikatelé opravdu dostanou všechny evropské peníze, o které žádají.

Vít POHANKA, redaktor:
Česká republika zatím získávala peníze z Bruselu jen s obtížemi. Na vině jsou především administrativní průtahy. O prvních dotacích určených v operačním programu životního prostředí původně na rok 2007 se tak bude rozhodovat až v lednu. Český Státní fond pro životní prostředí, který tento program spravuje, začal přijímat žádosti v létě. Nyní jich registruje skoro sedm set za třiadvacet miliard korun, přičemž z evropských fondů by z této částky mělo přijít až osmnáct miliard. O prvních projektech má fond rozhodnout třiadvacátého ledna, pak je musí podepsat ministr Bursík a teprve potom mohou první úspěšní žadatelé počítat s penězi. Velké problémy jsou ale stále s evropskými fondy na čistírny odpadních vod. Brusel odmítá poskytnout peníze obcím a městům, které mají s provozovateli smlouvy delší než do roku 2022. To se týká třiceti velkých měst, ve kterých žije čtvrtina obyvatel České republiky. Obce, které mají s provozovateli smlouvy kratší, dotace dostanou, ale odstupňované podle délky smlouvy.

Pokusy o odstranění Brožové z funkce pokračují

Ondřej KAPIC, redaktor:
Za administrativní a méně závažná pochybení považuje předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová obvinění ministerstva spravedlnosti. Finanční úřad vyměřil soudu téměř čtyřicetimilionovou pokutu a podle ministerstva tak Brožová závažně porušila zákon o majetku státu a také své povinnosti při výkonu veřejné správy. Brožová namítá, že drtivou většinu podobných chyb ministerstvo financí jiným soudům nebo státním zastupitelstvím vždy prominulo. Tyto peníze se podle ní navíc jen přelévají z jedné státní instituce do druhé.

Iva BROŽOVÁ, předsedkyně Nejvyššího soudu:
V tomto případě se se mnou nenakládá srovnatelným způsobem s jinými, tedy že je tady porušena zásada rovnosti zacházení ve stejné nebo srovnatelné situaci. To je to, co já vytýkám.

Ondřej KAPIC, redaktor:
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil podal kvůli pokutě návrh na kárnou žalobu proti Brožové, která tak může přijít o soudcovský talár. Brožová považuje Pospíšilův krok za pokračování snahy odstranit ji z funkce. Zároveň připomněla, že například letos v lednu odpustilo ministerstvo financí Krajskému státnímu zastupitelství v Brně pokutu za rovných devadesát osm milionů korun. Podrobněji se k případu kárné žaloby na soudkyni Brožovou vrátíme ještě v další části Radiofóra.

ČEZ chce nakupovat akcie MOL

Ondřej KAPIC, redaktor:
Energetická společnost ČEZ vydělá přes dvaačtyřicet miliard korun. Firma dnes také potvrdila, že jednala s majiteli Mostecké uhelné společnosti o případném převzetí. K žádnému závěru ale společnosti zatím nedošly. ČEZ rovněž koupí sedmiprocentní balík akcií maďarské ropné a plynárenské společnosti MOL. Na nákup akciového podílu energetický gigant vynaloží po odečtení roční opční prémie zhruba pět set šedesát milionů eur. Jak vysvětluje analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka, transakce má údajně pomoci maďarské firmě odolat nepřátelskému převzetí ze strany rakouské OMV.

Jan PROCHÁZKA, analytik společnosti Cyrrus:
Protože měla určitý pocit položený na reálných základech, že by do ní mohla vstoupit ruská společnost Gazprom. ČEZ potom tam vystupuje v této hře jako takový středoevropský pomocník, který nakoupí akci firmy a přitom je nebude prodávat dále, což u OMV nebyla jistota. Navíc je tam logická vazba v tom, že společně obě firmy plánuje stavět elektrárny na plyn, jak na Slovensku, tak v Maďarsku. Bohužel v České republice vůbec na akciových trzích ta akvizice není moc populární, protože investiční veřejnost v těch akciích v MOL nevidí dost zajímavý růstový potenciál.

Českoamerický film o Janu Saudkovi

Ondřej KAPIC, redaktor:
V několika kinech se dnes objeví českoamerický dokument věnovaný známému fotografovi Janu Saudkovi. Má název Jan Saudek v pekle svých vášní, ráj v nedohlednu. Autentický životní příběh kontroverzního umělce zfilmoval fotograf Adolf Zika. A proč si vybral právě Jana Saudka?

Adolf ZIKA:
Protože on je světový fotograf a je to jeden z nejznámějších Čechů, což já jsem si měl možnost vyzkoušet na vlastní kůži, když cestuji po celém světě a vidím, že on opravdu je v jakýmkoliv velkoměstě světovým, takže jsou to jeho fotografie a potom pochopitelně povaha, která se dá velice těžko rozklíčovat. A to mě přitahuje léta i na jiných umělcích a stejně jako na Janu Saudkovi.

Ondřej KAPIC, redaktor:
Do běžné distribuce se film dostane třetího ledna.

Nejhledanější slova na vyhledavači Google

Ondřej KAPIC, redaktor:
Češi hledají na Internetu nejčastěji zábavu a informace. Vyplývá to ze statistik vyhledávacího portálu Google. Slova, která si oproti loňsku nejvíce polepšila, jsou U2 a AHA, mezi O2 a AHA opravuji. Mezi známými společnosti a osobnostmi pomocí Google nejčastěji hledáme Harryho Pottera, Paris Hilton a kanadskou zpěvačku Nelly Furtado. Pokud jde o sousloví, ve kterých se vyskytuje slovo český, se na prvním místě vyskytuje Česká televize následovaná Českou spořitelnou a Českou poštou. Český rozhlas je sedmý.