Radko Kubičko: Kdo rozsoudí veřejné ochránce
Spor v úřadu ombudsmana obrátil zase pozornost k této instituci. Ne, že by se zájmu předtím netěšila, někteří politikové ji vůbec nechtěli, jiní se přimlouvali za její zrušení a nebylo možné přeslechnout ani spory ve vedení. Nikdy se ale nestrhl takový rozruch, jako když současný veřejný ochránce práv Stanislav Křeček odebral své zástupkyni Monice Šimůnkové veškerou agendu.
Právem se strhl, situace, kdy takto vysoce postavení veřejní činitelé, mající na starosti důležité lidskoprávní otázky, veřejně prohlašují, že si vzájemně nic nevěří a jeden z nich nemá dále co na práci a je prý šikanován, poškozuje tuto instituci, která si tolik musí zakládat na důvěře, nakolik nemá žádné konkrétní kompetence, ale záleží jen na ní, jakou váhu budou mít její zjištění a podání ve věci sporů občanů se státní mocí.
Čtěte také
Politikové se začali rojit a skoro každý k tomu cítil povinnost se nějak vyjádřit. Někteří si samozřejmě přihřáli svou polévku, že úřad je zbytečně drahý, jiní upozorňovali, že na odebrání měl Křeček podle stávající legislativy právo, ale většina z nich Křečkovo jednání odsoudila a žádala nápravu, protože mít právo neznamená také mít pravdu.
Senát ostatně ještě předtím přijal usnesení kritizující Křečka za kontroverzní, dokonce xenofobní výroky a vyzval k respektování zástupkyně.
Znak vyspělé země
Úřad ombudsmana, v České republice veřejného ochránce práv, se stal postupně znakem moderní civilizované země, tradici má v severských státech, ve Švédsku už od předminulého století. Nebude asi náhoda, že tyto země jsou považovány za nejvyspělejší na světě, ke svým občanům mimořádně přátelské. I v České republice plní svou funkci, i když jeho vznik, jak řečeno, ne všichni vítali.
Čtěte také
Zejména liberální a pravicové kruhy ho nepovažovaly za potřebný, naopak levice ho podporovala. Je proto trochu paradoxní, že právě dlouholetý politik působící v levicových stranách mu nyní takto nakládá. Křeček je ale v některých postojích spíše konzervativec starého střihu a je jistě otázka, jak vhodné bylo zvolení dlouholetého vyhraněného činného politika do této funkce.
Otakar Motejl, první český ombudsman naopak s velkou prestiží, dlouholetý advokát, obhajující disidenty a ministr spravedlnosti, svým jménem nakonec zaštítil vznik této instituce a příslušný zákon nikdy nepočítal s podobnými spory. Proto také mnozí politikové rovnou uvažovali o změně zákona.
Povinnost se domluvit
Je pravda, že situace, kdy zástupce ombudsmana má vlastní legitimitu, je také zvolen Poslaneckou sněmovnou, ale nemá vlastní zaručenou agendu, je zvláštní a nese s sebou možné spory. Je možné proto uvažovat o změně.
I v problematické legislativě se dá ale pracovat, pokud se zákon vykládá rozumně a příslušní aktéři mají vůli k dohodě. To si také politikové brzy uvědomili, i to, že změna zákona by se už těžko mohla týkat aktuální situace, jen případně budoucích sporů podobných.
To tedy platí i pro samotnou existenci úřadu, pokud už byl zřízen a nabyl už jisté tradice a zkušeností v ochraně občana proti státní mašinerii, je třeba toho využít a dát mu prostor. A jeho šéfové, které nelze odvolat, mají proto, když už nic, tak morální povinnost se domluvit, dá se ostatně vhodně využít i toho, že na některé věci mají rozdílné názory, protože prostě celá společnost má rozdílné názory.
Větší míra odpovědnosti leží samozřejmě na veřejném ochránci Křečkovi, on situaci spustil a on ji může také napravit. Nic jiného mu ostatně nezbývá. Ani on snad nechce být historickou záminkou k diskreditaci úřadu, který v jiných zemích se těší velké vážnosti.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Petr Honzejk: Co nám říká ombudsman Křeček o systémovém rasismu v Česku
V souvislosti s Black Lives Matter se debatuje o tom, zda není rasismus problém i u nás. Módní názor zní, že nikoli. Přesto, že se u nás dělá hu-hu-hu na černé fotbalisty.
-
Klára Vlasáková: Seznam výrazů z úřadu ombudsmana není diktát, ale pobídka k ohleduplnosti
Úřad ombudsmana vydal doporučení s názvem Jak mluvit a psát o lidech a s lidmi s postižením. Spíš než o rozkazy a příkazy jde o tipy, jak k sobě být navzájem ohleduplní.
-
Jan Januš: Nebojme se Křečka. Není to ideální ombudsman, ale nic fatálního se nestane
Funkce veřejného ochránce práv se po Anně Šabatové pomalu ujímá její dřívější zástupce a také dlouholetý sociálnědemokratický poslanec Stanislav Křeček.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.