Recyklace odpadu

28. srpen 2003
Vaše téma

Recyklace je jedním z nejjednodušších způsobů jak nenásilně každodenně přispět ke zlepšení životního prostředí. A možná i proto se velké procento Čechů rozhodlo odpad třídit doma. Vás, posluchače Radiožurnálu, zajímalo, co se s vámi roztříděným odpadem děje a co se z něj vyrábí. To vše a mnohem víc v našem vysílání dnes zaznělo. Souhrn toho nejzajímavější přináší kolegyně Alžběta Havlová.

Lidé recyklují obaly stále více. Vyplývá to i ze statistik Ministerstva životního prostředí. Například za poslední rok vzrostl počet lidí, kteří třídí odpad, na 57 procent. To podle mluvčí Ministerstva životního prostředí Karolíny Šulové znamená, že v roce 1999 se vytřídilo zhruba 9 kilogramů odpadu na jednoho obyvatele a loni už to bylo 25 kilogramů.

Karolína Šulová: Roste také počet domácností, které odpad třídí. 48 procent obyvatel v roce 2000 a 57 v roce 2002 a co je velmi pozitivní, že roste množství vytříděných odpadů a jejich recyklace. Celková recyklace obalů byla v roce 97 10 procent, nyní je to kolem 31 procent.

Lidé recyklují i přes to, že většinou nevědí, co se s roztříděným odpadem děje dál. Nejčastější názor, který si právem vytvořili před několika lety, kdy se s recyklací obalů začínalo, je přibližně takový.

Projev obyvatel: Byla bych moc ráda, kdyby ten proces probíhal tak, že se opravdu odveze do nějaké třídírny a následně je to zpracováno, využito, ale už jsem slyšela takové informace, že bohužel, sice my to tady tak pěkně třídíme, ale ve finále to nemá žádný efekt, protože stejně nikdo neví, jak to využít, jak to zpracovat, především ty plasty. Nevím, jestli se mýlím, byla bych ráda, kdybych se mýlila.

Občané třídící odpad mají naštěstí už lepší představu o zpracovaní recyklovaného odpadu.

Projev obyvatel: No, já si myslím, že ty plasty zpracovávaj tak, sklo taky a papír taky.

Projev obyvatel: Kdysi jsem na brigádě lisoval plasty, tak mám pocit, že plasty se lisují, papír se také lisuje. Co se s tím děje pak dál, to nevím.

Projev obyvatel: Z plastů? Já mám pocit, že znova zase flašky, ne?

Možná vás překvapí, co všechno se dá z pet lahví a umělohmotných kelímků vyrobit. K tomu se ale dostaneme až za chvíli. Začneme od začátku. Co se děje s odpadem poté, co jej pečlivě roztřídíme do žluto modro zelených popelnic?

Kateřina Dalešická: Vždycky na každý kontejner je jiný náklaďák. Už to se nestává, že přijede pro všechny tři kontejnery stejný, jak jsme vídávali před několika lety. Ten náklaďák odjede do třídící linky, kde se ta komodita dotřiďuje na lince.

Popisuje cestu nahrubo roztříděných obalů tisková mluvčí autorizované obalové společnosti Kateřina Dalešická. Pet lahve se na lince oddělí od ostatních odpadků. Odlepují se z nich nálepky a čistí se. Z hygienických důvodů se z pet lahví nevyrábí potravinářské obaly, ale něco docela jiného.

Kateřina Dalešická: Konkrétně pet lahve se přemění na takzvaný regranulát, který se potom používá ve firmách na třeba, jak my dámy známe, silonové punčochy, potom jsou to fleecové bundy, tolik oblíbené, dále jsou to z plastů dlaždice, které se používají na zpevnění svahů. Teď po povodních byly velmi užívané. Potom jsou to pro teenagery U-rampy na skaty a tak dále.

Ze skla vznikají znovu, ale tvrdší, skleněné tabule, vázy, stoly a podobně. S recyklovaným papírem se setkal už asi každý. Vyrábějí se z něho sešity, obálky, papír do tiskáren, vizitky nebo třeba kartónové krabice a obaly na vajíčka. Třídit obaly se učí už i malé děti. Pomáhá jim v tom třeba i Tonda Obal. Postavička, která navštěvuje děti ve školách a na kulturních akcích.

Kateřina Dalešická: My je učíme třídit stylem jako her a tak dále. Musím říct, že ty děti prostě co se týče takovýchto věcí jsou velmi zapálené a stává se, že to dítě pak ze školy a doma brečí, že chce třídit. Takže rodičům nic jiného nezbyde a tím se svezou s ním. Takže potom nám třídí i dospěláci.

Po vstupu do Evropské unie se podmínky zpracování a třídění odpadu zpřísní. Na rozdíl od ostatních států vstupujících do Unie rozvinula Česká republika v předstihu sběr, třídění a recyklaci obalů z domácností, což je vlastně nejobtížnější požadavek směrnic Evropské unie o obalech. Velmi vysoké úrovně dosahujeme v recyklaci plastů, kde se dokonce pohybujeme i nad průměrem Evropské unie.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: lov
Spustit audio

Více z pořadu