Renesanční umělec Arnošt Goldflam a jeho Osudy

10. únor 2023

Arnošt Goldflam je autorem nejméně 80 her a dramatizací, na svém kontě má desítky inscenací v řadě českých divadel. Napsal několik sbírek povídek, ztvárnil řadu rolí v divadle, filmu, televizi a rozhlase. Od roku 1990 vyučoval na Divadelní fakultě JAMU a v roce 2007 byl jmenován profesorem. Ve své tvorbě čerpá z prožitého nebo z bohaté rodinné historie. A jak dokládají jeho rozhlasové memoáry, má z čeho. Poslechněte si vltavské Osudy.

Připravil: Martin Velíšek
Technická spolupráce: Petr Janečka
Premiéra: 12. 12. 2022

„Neměl jsem o sobě nikdy vysoké mínění. Měl jsem vždy pocit, že jsem se ke věcem, které dělám, dostal nějakým podvodem a že to praskne a provalí se to. Proto jsem rád, že jsem se dožil důchodu a nějak už vyžiji, už jsem knihy a hry napsal, už to nějak přetluču,“ prohlásil o sobě s nadhledem v jednom z rozhovorů divadelní režisér, dramatik, herec pedagog a spisovatel Arnošt Goldflam

Je synem židovských rodičů. Otec pocházel z Vídně a maminka od Lvova. Třináct členů jeho rodiny zahynulo v koncentračních táborech. Válečnými útrapami prošli i jeho rodiče. Sám se sice narodil rok po válce, přesněji 22. září 1946, ale válečná, byť zprostředkovaná zkušenost je pro jeho tvorbu určující. Podobně jako již prožitá padesátá léta.

Slévač i divadelník

Ve snaze vyhovět přání otce studoval medicínu. Dva semestry. Pak pracoval jako slévač, dva roky dělal pomocného dělníka na Výstavišti. Živil se také jako rozpočtář v Cheposu, v Královopolské strojírně. Zároveň se věnoval malbě, grafice a litografii. Stal se členem spolku s názvem Brněnská Bohéma. Nakonec ale u něj zvítězilo divadlo.

Podal si přihlášku na JAMU a v roce 1977 studia úspěšně dokončil. Na krátkou dobu získal angažmá v dnes již neexistujícím divadle Večerní Brno. Pro jeho kariéru se stalo určující působení v Hanáckém divadle v Prostějově. To se od samého začátku profilovalo jako autorská scéna a Arnošt Goldflam se stal jednou z jeho klíčových postav. Později se toto divadlo, už jako jedna z nejvýznamnějších tuzemských scén osmdesátých let, transformovalo do HaDivadla a v polovině 80. let se přesunulo do Brna.

Po odchodu z HaDivadla působil Goldflam v mnoha českých a moravských divadlech: Dejvickém divadle, v Divadle v Dlouhé, Klicperově divadle v Hradci Králové, v Národním divadle v Brně a také v pražské Ypsilonce, kde uvedl svou zatím poslední autorskou inscenaci Let do nebe aneb Fata morgana.

Do povědomí diváků se dostal i díky filmovým a televizním rolím. Výraznější filmové role získal v komedii Dědictví aneb Kurvahošigutntág, pohádce Lotrando a Zubejda nebo v seriálu Proč bychom se netopili. Významná je jeho pedagogická práce na Jamu. V posledních letech se stále více věnuje literatuře. Pro své děti z druhého manželství s výtvarnicí a scénografkou Petrou Goldflamovou-Štětinovou začal psát dětské knížky.

Případ Bedřicha Samky, Osudy jednoho Figury, Život a dílo Viktora Laudy, Budou vyvoláni jménem, Pavel, Pavel, Pavel. To jsou názvy Goldflamových rozhlasových her, jejichž výčet dokládá jeho zájem o rozhlasovou dramatiku. Aby byl rozsah Goldflamovy spolupráce s Českým rozhlasem zřejmý, bylo by záhodno doplnit seznam o prozaickou tvorbou publikovanou v rozhlase a také o výčet titulů, na kterých se Arnošt Goldflam podílel jako interpret.

Spustit audio

Související