Revoluce v zemědělství je na spadnutí. Česká vědkyně teď za svou práci získala prestižní ocenění

9. prosinec 2021

Zjišťuje, jak dochází k nepohlavnímu rozmnožování rostlin. Porozumění takovému způsobu reprodukce by mohlo vést k novým objevům například v zemědělství. Za svou práci proto Terezie Mandáková z vědeckého centra CEITEC při Masarykově univerzitě v Brně získala ocenění talentového programu L'Oréal UNESCO pro ženy ve vědě.

Jaké rostliny vlastně studujete?

Já se obecně zabývám studiem čtení chromozomu a genomu. Snažím se pochopit jejich strukturu, to, jak vznikly a jak se v průběhu času vyvíjely. Jedním z velmi zajímavých rostlinných modelů je rod Bechera.

Název může budit dojem, že tato rostlina nějak souvisí s oblíbeným zbylým destilátem, ale není tomu tak. Jedná se o rostliny ze severní Ameriky. Některé z nich se rozmnožují sexuálně a jiné nepohlavně prostřednictvím takzvaná apomixie, jde o rozmnožování pomocí semen. To znamená, že nově vzniklá rostlina je geneticky naprosto identická s tou mateřskou.

Můžete nám laikům nějak vysvětlit, co přesně tedy u těchto rostlin zkoumáte?

Apomixie často souvisí s hybridizací mezi jednotlivými druhy a nejrůznějšími strukturálními přestavbami genomů. Právě tyto přestavby genomu nás vědce velice fascinují. Já a moji kolegové studujeme přestavby molekul DNA, které jsou unikátní pro apomikticky se rozmnožující druhy, tedy takové přestavby, ke kterým došlo při změně pohlavního rozmnožování na to nepohlavní.

Čtěte také

Řekněme, že je to taková záhada, kterou teď zkoumáte. Zajímalo by mě, jak by rozuzlení této záhady mohlo být v praxi užitečné.

Naše studie představuje vzrušující cestu k odhalení podstaty nepohlavního rozmnožování rostlin. Při sexuálním neboli pohlavním rozmnožování nese potomek polovinu dědičné informace od maminky a polovinu od tatínka. V případě apomixie mateřská rostlina produkuje neredukovaná vajíčka a výsledný potomek je geneticky naprosto identický s tou matkou.

To je snem každého zemědělce, aby se v dalších generacích nemíchala dědičná informace a neztrácely se žádané znaky. Možnost indukovat apomixii v kulturních plodinách by způsobila revoluci v zemědělství.

autoři: Matěj Skalický , als
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.