Rezignovali lidé, nebo vláda? „Zabraňme obrovským a zbytečným ztrátám,“ vyzývají tři členové NERV

Z tuzemských nemocnic přicházejí zprávy, že zařízení jsou prakticky plná a není možné pacienty s covidem převážet jinam. Za této situace tři členové Národní ekonomické rady vlády (NERV) v dopise vyzvali kabinet, aby se pokusil „udělat maximum pro zamezení obrovských ztrát na životech, dlouhodobých ekonomických dopadů a rozpadu důvěry ve veřejné instituce“. Tvrdit, že opatření nefungují, je kontraproduktivní, kritizuje postoj vlády jeden z autorů výzvy, sociolog Daniel Prokop.

Ekonomové Jan Švejnar a Štěpán Jurajda a sociolog Daniel Prokop vytýkají vládě, že zástupci ministerstva zdravotnictví varovali před blížícím se přehlcením nemocnic, a současně prý oznámili, že další opatření nemají smysl.

„I na základě sociologických dat se obáváme, že tato symbolická rezignace státu povede ve veřejnosti k akceptování představy, že s epidemií se přestalo bojovat, a tedy k rozvoji chování, které nebere ohled na ochranu zdraví spoluobčanů,“ píší v dopise.

„Delegitimizovat současná opatření tím, že řekneme, že to nefunguje a že je to na každém z nás, je kontraproduktivní,“ říká jeden z autorů výzvy sociolog Daniel Prokop. Poukazuje také na to, že opatření nedostatečně motivují – lidé na OSVČ ztrácejí velkou část mzdy, když jdou do izolace, firmy nesou náklady za testování, ve fabrikách se málo testuje.

A právě nevyrovnaná opatření a scházející motivace vedou k poklesu ochoty v systému participovat. „Musíme změnit systém, nejenom říct, že už to nefunguje,“ vybízí Prokop a odkazuje na deset opatření, která NERV vládě doporučuje zavést už od podzimu - ovšem stále bez úspěchu.

Čtěte také

Rezignovala vláda, nebo lidé?

Rezignace české společnosti si všímá také místopředseda poslaneckého výboru pro zdravotnictví za hnutí ANO Julius Špičák. Podle něj je ovšem respekt Čechů k opatření malý, protože lidé jsou v útlumu už řadu měsíců a jsou unavení. „Určitá rezistence a pasivita má svou logiku,“ říká.

Implementace opatření se podle Špičáka projeví za dlouhou dobu a vyžaduje určitou právní úpravu. „Ale my to potřebujeme srazit ze dne na den,“ zdůrazňuje.

Vzít si příklad ze zahraničí 

Proč se ale vláda nesnažila prosadit opatření dříve? Podle Špičáka byly chvíle, kdy se zdálo, že se epidemiologická situace vyvíjí příznivě. „Musíme si vzít příklad ze zahraničí, kde je daleko větší respekt k opatření. U nás tomu tak není,“ konstatuje.

Čtěte také

I podle Prokopa nebudou opatření fungovat z týdne na týden a je nutné minimálně na regionální úrovni zavést lockdowny, které srazí šíření koronaviru. „Pak bude důležité, aby se to nenastartovalo zpátky během dalších týdnů,“ dodává.

V čem spočívá spor mezi Facebookem a australskou vládou? A jaká diskuze se vede ve Švédsku o jaderných elektrárnách? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Tomášem Pavlíčkem.

autoři: Tomáš Pavlíček , prh , and
Spustit audio