Richard Seemann: Rok vlády černo-modré koalice v Rakousku
Potřetí po poválečném obnovení Rakouska byla ustavena před rokem středopravicová koaliční vláda konzervativních lidovců s populistickými Svobodnými.
Spolkový prezident Alexander Van der Bellen jmenoval mladého předsedu lidovců třicetiletého Sebastiana Kurze kancléřem, kterého v předvečer 100. výročí republiky uvedl do úřadu.
Richard Seemann: V Rakousku složila slib nová vláda
V pondělí složila do rukou rakouské hlavy státu ústavní slib nová středopravicová vláda lidové strany a Svobodných vedená nejmladším evropským premiérem, 31letým Sebastianem Kurzem.
Současně s tím potvrdil vládu konzervativních křesťanských demokratů s populistickou pravicovou stranou vedenou Heinzem Christianem Strachem, který se stal vicekancléřem.
Evropská unie se dívala s obavami na tuto koalici po negativních zkušenostech koncem 90. let minulého století, kdy vznik obdobné koalice vedl Rakousko k izolaci řady zemí. Mezi nimi i Česka poté, co vznikala pod taktovkou představitele Svobodných Jörga Haidera, obdivovatele anšlusu Německa v roce 1938.
Po roce lze však konstatovat, že se podařilo obratnému Kurzovi politicky úspěšně proplout, když se mu povedlo dodržet se Svobodnými sjednanou dohodu o jednotné proevropské politice. Pochopitelně, jak to bývá vždy v koalicích, jde především se přijatelně dohodnout na zásadních otázkách a jasně je s veřejností komunikovat.
Úspěšná zahraniční politika
Už potřetí se Rakousko postavilo do čela rady Evropské unie
Alpská země přebírá předsednictví v čele s historicky nejmladším lídrem –jedenatřicetiletým Sebastianem Kurzem. Moderuje Pavel Novák.
Tak Svobodní především přidusili svou předchozí extremistickou rétoriku, přestali odporovat obchodní dohodě CETA, zatím co lidovci se smířili s jejich prokuřáckým kurzem a nakonec odstoupili od všeobecného zákazu v restauračních zařízeních.
Na prvý pohled se zdá, že nejde o převratné věci, ale předchozí koalice lidovců se sociálními demokraty ztroskotala právě na neochotě se dohodnout na řadě problémů. Před veřejností se tato koalice jeví jako stabilní síla, která se nepře na svém politickém dvorečku, a proto zasluhuje podporu voličů.
Podle posledního volebního průzkumu, pokud by se konaly nyní volby, získali by lidovci 34 procent hlasů a Svobodní 24, tedy jasnou nadpoloviční většinu. Druhou nejsilnější stranou s 27 procenty jsou sociální demokraté, ale nemohou vládu s ostatními zbylými stranami přehlasovat.
Navíc jak potvrdil její nedávný sjezd, v současné době se musí především mezi sebou dohodnout jakou politiku budou provádět. Opozice je proto bezmocná a musí se smířit s tím, že své návrhy může prosadit jedině po dohodě s vládními stranami.
Ty na straně druhé musí s nimi hledat kompromisy, pokud by šlo o hlasování, kde je třeba dvoutřetinové většiny. Vytváří to tak jistou společnou harmonii, která se projevuje v celkem úspěšné zahraniční politice, jak se potvrdilo právě na nedávné vídeňské konferenci Evropa-Afrika na závěr rakouského předsednictví Evropské unii.
Související
-
Zpovykaní Pražané, odraz ode dna, čučkaři nebo kampaň? Vyberte Výrok roku 2018
Stejně jako v loňském roce, i letos nominovali komentátoři, kteří spolupracují s pořadem Názory a argumenty, výroky politiků, které považují za ikonické.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
