Rizikem krachu amerických bank je nyní morální hazard. Může způsobit absenci opatrnosti, soudí rektor VŠE Dvořák

V Americe padly Silicon Valley Bank a Signature Bank, které sice nepatří k těm nejvýznamnějším bankám, ale jejich krach přesto vyvolal nejistotu a menší paniku, a to nejen ve Spojených státech. Prezident Joe Biden nakonec musel ujišťovat, že je americký bankovní systém bezpečný a že vláda udělá pro ochranu střadatelů a daňových poplatníků úplně všechno.

Úřady zaručily, že budou garantovat všechny vklady obou bank, které koncem týdne zkrachovaly. A právě proto, že se vláda nakonec zaručila i za vklady nad 250 000 dolarů, což jí ukládá zákon, tak se podle profesora historie Igora Lukeše, který v USA žije a sleduje tamní společnost, mluví o morálním hazardu.

Silicon Valley Bank měla vklady poměrně volatilní, byly tedy od různých start-upů, které je začaly používat a vybírat.
Petr Dvořák

„Toto je jenom dalším důkazem toho, že jsme se naučili znárodňovat rizika, ale privatizovat všechny profity. To znamená, že když se bankéřům něco ve velkém nepodaří, tak federální vláda vstoupí na scénu a řekne, že se nic velkého nestalo, a všechno zaplatí. Zatímco když oni vydělávají peníze, tak je nedají do kapes federální vlády, ale nechají si je pro sebe,“ říká Lukeš.

Chyba státního dozoru?

Podle investičního bankéře Ondřeje Jonáše krachly banky vesměs proto, že si bankovní dozor sanfranciského Fedu buď nevšiml, nebo obrovsky selhal, když si měl všimnout, že mnoho aktiv bylo investovaných do desetiletých obligací, které jsou velmi citlivé na zvýšení úrokových sazeb. S ním souhlasí i Petr Dvořák, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, který vidí problém i ve vkladech ze start-upů.

„Vklady, které Silicon Valley Bank měla, byly poměrně volatilní, byly tedy od různých start-upů, které je začaly používat a vybírat. To samozřejmě banku nutí, aby měla dostatek likvidních prostředků, což v situaci, kdy na dluhopisech skutečně výrazným způsobem v důsledku růstu úrokových sazeb padala, tak nutí prodávat se ztrátou a z toho logicky potom vzniká problém pro banku,“ vysvětluje Dvořák, který však z pádu dvou amerických bank neočekává žádné další větší důsledky.

Americký precedens

„Podle vývoje včera a dnes se z toho trh vzpamatovává. A pokud nebude následovat nic podobného, tak si myslím, že to žádný významnější dopad mít nebude. Druhou věcí je ale morální hazard, což je skutečně jeden z těch negativních dopadů,“ uvádí Dvořák, který si myslí, že právě ten může způsobit absenci jakési opatrnosti.

„Ve Spojených státech mají nastavený systém pojištění vkladů do hranice 250 000 dolarů. A pokud ho potom v jednotlivém případě překročí, tak to oslabuje funkčnost systému, protože v tu chvíli to vyvolává logicky reakci, že se nemám a nemusím obávat. Druhá věc je i to, že jakmile to jednou poruší, tak je vždy těžké to příště dodržet,“ vysvětluje s tím, že v USA vždy platil právní systém na precedentech, kde když někomu jednou něco projde, může to udělat znovu.

Lidé se začali obávat, že by mohla nastat krize, která svět zasáhla v roce 2008, a že krach amerických bank je zatím začátkem.

„Myslím si, že bát se není důvod a ani to není řešení. Je ale nutné, abychom byli obezřetní a platí to jak pro investory, tak pro vkladatele. Samozřejmě riziko u těch bank je vždy. Tady bych chtěl zdůraznit možná to, že ten primární důvod bylo právě nezvládnutí řízení rizik v bance a to nemůžeme nikdy stoprocentně vyloučit,“ dodává.

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.