Robert Musil: Pozůstalost za života. Poslechněte si drobné črty o zvířatech a lidech

15. duben 2022

Rakouský spisovatel s českými kořeny Robert Musil není jen autorem slavného Muže bez vlastností nebo románu Zmatky chovance Törlesse, ale celé řady drobných próz a esejů. Několik z nich vybíráme do vltavské řady Povídka jako připomínku 80. výročí jeho úmrtí ve válečném roce 1942. Črty o zvířatech a lidech ze souboru Pozůstalost za života poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Žíznivci
Překlad: Ingeborg Fialová
Účinkuje: Miroslav Černý
Režie: Tomáš Soldán
Natočeno v roce 2020.

Penzión Nenávratno
Překlad: Anna Siebenscheinová
Účinkuje: Miloš Hlavica
Režie: Hana Kofránková
Natočeno v roce 1996.

Nevlídné úvahy, Člověk bez charakteru
Překlad: Anna Siebenscheinová.
Připravila: Svatava Morávková
Účinkují: Jan Kolařík, Ladislav Kolář, Jarmila Černocká
Režie: Eva Řehořová
Natočeno v roce 1992.

Grigia
Překlad: Aloys Skoumal
Připravil: Miroslav Anton
Účinkuje: Milan Vlachovský
Režie: Miroslav Buriánek
Natočeno v roce 2015.

Mucholapka, Opičí ostrov, Dovede se kůň smát? Zaječí katastrofa
Překlad: Anna Siebenscheinová
Připravil: Dominik Mačas
Účinkuje: Ivan Řezáč
Režie: Jakub Doubrava
Premiéra: 15. 4. 2022

Sbírku drobnějších próz Pozůstalost za života sestavil Robert Musil na přání svého nakladatele v roce 1936. Shromáždil zde texty, které v jeho očích obstály ve zkoušce časem. Některé pochází už z první poloviny let desátých, další pak z let dvacátých. Názvem souboru si Musil trochu dobírá čtenáře a rozšířenou oblibu publikovaných literárních pozůstalostí, ve kterých autor promlouvá ke svému publiku naposledy, ale často bez velkých uměleckých kvalit, a které se spíše podobají, jak píše v předmluvě, „výprodejům za účelem zrušení obchodu“.

Zvíře nezná smích a úsměv

Některé z uváděných povídek jste na Vltavě už měli možnost slyšet, v premiéře nyní zařazujeme čtyři drobné črty z oddílu Obrazy:

Moucha, opice, kůň a malý zajíček – to jsou protagonisté Musilových vyprávění. Člověk zdánlivě zůstává v pozadí, ve skutečnosti je ale děsivě blízko, ať už jako strůjce tortury nebo předobraz vpravdě nelidského chování. Z Musilových obrázků chvílemi až mrazí. Pozvolné umírání mouchy v lepu mucholapky, pyšná nadřazenost opičích vyvolenců na betonovém ostrůvku v římské Ville Borghese vůči jiným, menším opičkám žijícím v příkopě kolem ostrova nebo malý zajíček uštvaný dámiččiným foxteriérem. Snad jediný světlý okamžik smějícího se koně  popírá sám člověk vědeckým výrokem „zvíře nezná smích a úsměv.“

autoři: Tvůrčí skupina Drama a literatura , Dominik Mačas
Spustit audio

Související