Rok 1916: Masarykův koridor a vznik prvních map Československa

Hovořilo se prý o všem možném, mimo jiné i o ryze praktických problémech, které měl Masaryk při vyjednávání se spojenci o tom, jak by měl vypadat budoucí stát. Masaryk měl – s využitím starého atlasu – velmi neuměle načrtnout obrysy budoucího státu. Malíř Oskar Brázda, který už v té době pracoval pro náš odboj (navrhoval plakáty, propagační brožury), měl Masarykovi s načrtnutím mapy Československa pomoci.

Tak to alespoň říká pověst o první mapě našeho státu. Zatímco Masarykův nárys modrou pastelkou do mapy vytržené z atlasu se dochoval, Brázdův první originál nikoli. Pověst o mapě ale uchovala Brázdova druhá manželka Marie, které se prý s touto příhodou svěřil její manžel.

Území až před Berlín

První mapy Československa jsou zajímavé i tím, jaká území zahrnují. Některé z úvah vůdců odboje v Paříži byly až příliš velkorysé a neodpovídaly poměrům v poválečné Evropě. Vždyť původně chtělo například Československo připojit ke svému území i Horní a Dolní Lužici, takže jeho hranice by dosahovaly v podstatě několik desítek kilometrů před Berlín.

Hodně se také hovořilo o koridoru, vedeném na pomezí dnešního Maďarska a Rakouska do Slovinska. Koridor měl být součástí Československa a měl umožnit náš přístup k Jaderskému moři. Také z této myšlenky sešlo.

Okolnosti vzniku první mapy Československa a následného vyjednávání o rozsahu státního území komentují Tomáš Grim z Ústředního archivu zeměměřictví a katastru a také historik Michal Pehr.