Rok 1925: Objev Věstonické venuše, symbolu pravěkého umění

Je to 11,5 cm vysoká černošedá figurka, vypálená z hnětené cihlářské hlíny, stará 25 tisíc let. Silueta kyprých tvarů současné módě příliš neodpovídá, estetický idol doby do ní promítl nejspíš pravěký lovec. Ten sošku uhnětl z jemné hliněné směsi, obdobné drobné plastiky byly přitom většinou zhotovovány z kamene nebo kostí.

Figurka ukazuje, že autor umělecky zvládl tvar lidského těla, chtěl však především zdůraznit partie symbolizující plodnost. Symbol pravěkého umění vzbudil ve své době velký rozruch, soška místo nálezu proslavila daleko za hranicemi Evropy.

Zázrakem unikla požáru

Paleolitickou krásku objevil tým Karla Absolona, známého badatele ve speleologii a archeologii. Sám profesor tehdy na lokalitě nebyl přítomen, ačkoli je většinou za objevitele označován. Soška ležela ve zbytcích pradávného ohniště rozlomená na dva kusy, které zpočátku ani nevypadaly, že patří k sobě.

Teprve po očištění se ukázalo, že celek se podobá ženské postavě. Příliš se ani neví, že stačilo málo a Věstonická venuše navždy zmizela. Koncem války byly totiž pravěké sbírky Moravského zemského muzea v Brně přemístěny do mikulovského zámku a tam většinou vzaly za své při požáru.

Venuše unikla zázrakem – byla za účelem fotografování převezena do Brna. Originál je uložen v trezoru Moravského zemského muzea a opouští jej jen při mimořádných příležitostech.

V publicistické části pátrá po některých dalších zajímavostech a méně známých podrobnostech publicista Ondřej Ševčík.