Rosenbaum: Z malého salonu vybudoval elitní oděvní značku

V počátcích elitní oděvní značky ale stála malá firma, kterou ve Štěpánské ulici založila na v roce 1907 dámská krejčová Eliška Rosenbaumová. Její Módní salon pro dámy sídlil nejprve v Soukenické ulici v Praze 2.

A protože se dařilo, přesunul se postupem času na lukrativnější adresy: nejdříve na Václavské náměstí a později do Štěpánské ulice. V té době salon po matce Elišce v roce 1924 převzal její nejmladší syn Oldřich.

Cílil na módní elitu

Oldřich Rosenbaum se v matčině salonu vyučil krejčovskému řemeslu. A co se týkalo řemeslného provedení jeho výrobků, nebyl ochoten přistoupit na kompromis. Oldřichu Rosenbaumovi nestačilo mít salon v boční ulici a navíc měl ambici proniknout mezi českou módní elitu. A to se mu také podařilo.

Logo|foto:Český rozhlas

Po matčině smrti přestěhoval salón do nově postaveného funkcionalistického Steinerova paláce na Národní třídu a přetvořil průměrný konfekční závod na jeden z nejvyhlášenějších, nejvyhledávanějších a především nejluxusnějších módních domů.

Příkladem byly salony haute couture

Provoz zavedl po vzoru francouzských salonů haute couture. Jeho zaměstnanci byli praví mistři svého řemesla, mnozí také sbírali zkušenosti z ciziny a měli umělecký talent. V roce 1928 Rosenbaum přivedl do svého závodu francouzského střihače Camilla Chastrusseho, který měl bohaté odborné zkušenosti z Anglie, Francie a Belgie, aby zaučil místní personál.

Styl firmy určoval sám majitel závodu, kolekci korigoval nebo dokonce sám navrhoval. Návrhy kreslil do předem připravených módních siluet nebo své kreace modeloval přímo na manekýnách jako individuální umělecká díla.

Často se vydával do světa nejen hledat inspiraci, ale také nakupovat kvalitní a prvotřídní materiály. Vozil je hlavně z Itálie, Německa a Rakouska. Čtyřikrát do roka jezdil na módní přehlídky do Paříže. Pak se většinou odebral se svými návrháři na Riviéru a tam to, co na přehlídkách nakoukali, zpracovávali a připravovali vlastní kolekci.

Šaty pro jedinečné příležitosti

Rosenbaum přišel s jednou úžasnou vychytávkou. Nejen že vytvářel oděvy jako prototypy, ale evidoval, pro jakou příležitost byly dané šaty zhotovené a kde se v nich zmiňovaná dáma objeví.

Modelový dům Rosenbaum, Odpolední komplet, 1927, šaty z hedvábného žoržetu, vlněný plášť s límcem z rysa a klobouk z vyšívaného žoržetu; komplet patřil Marii Tilleové|foto: Gabriel Urbánek a Ondřej Kocourek (UPM)

Pro tento účel měla každá zákaznice v salonu svoji kartu spolu s ústřižky látek, z nichž se pro ni šilo.

Dvakrát ročně pořádal Modelový dům Rosenbaum přímo v salonu na Národní třídě pro vybrané klienty módní přehlídky s pohoštěním z těch nejvyhlášenějších pražských lahůdkářství. Vstup byl zdarma.

Expanze, arizace firmy…a znárodnění

Firma utěšeně rostla, a tak Oldřich Rosenbaum otevřel několik poboček a rozšířil sortiment o prodej kosmetiky a parfémů, hotových dámských oděvů, obchod s obuví, otevřel filiálku v Karlových Varech, obchod s prádlem a pobočný krejčovský závod na Staré Louce. Vyráběl i prádlo či klobouky a zabýval také kožešnickou výrobou.

A pak přišla druhá světová válka. Rosenbaumův salon byl za protektorátu arizován – tedy předán do árijských rukou. Koupil ho důstojník německého wehrmachtu Hansulrich Pfenzing. Hlavní tým pracovníků salonu zůstal, což zaručilo kontinuitu práce i po válce.

Návrat do starých kolejí byl ale násilně přerušen znárodněním, salón byl začleněn do nově ustavených Módních závodů Praha, pak se stal součástí národního podniku Oděvní tvorby. V padesátých letech, kdy byla Oděvní tvorba zrušena, dostal závod nový název Styl. Ten v devadesátých letech zanikl.

Kterému stylu dává firma Rosenbaum přednost? Z jakých materiálů nejvíce šije a které významné osobnosti se u ní oblékaly?