Rozděloval je věk, nevěra i duševní choroba. Přesto ji Petr Vok hluboce miloval. Osudové ženy: Kateřina z Ludanic

22. leden 2022

Do života vstupovala jako sirotek. Šlechtický původ a nemalý majetek jí ale umožnily získat vzdělání i postavení a stala se manželkou Petra Voka z Rožmberka. Rozdílnost povah, velký věkový rozdíl i duševní onemocnění šlechtičny k manželské harmonii nepřispívaly. Přesto ji manžel ctil a respektoval až do samotného konce. V dokudramatu účinkují Petra Špalková, Daniel Bambas nebo Pavel Soukup. Hovoří historička Eva Doležalová.

Host: historička Eva Doležalová
Účinkují: Lukáš Hlavica, Jana Kotrbatá, Igor Bareš, Martina Preissová, Daniel Bambas, Pavel Soukup, Petra Špalková
Připravili: Ivana Chmel Denčevová, Hynek Pekárek
Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský
Hudba: Antonín Schindler
Režie: Michal Bureš
 
Použitá literatura:
Březan, Václav: Životy posledních Rožmberků. Praha: Svoboda, 1985.
Pánek, Jaroslav: Petr Vok z Rožmberka. Život renesančního kavalíra. Praha: Vyšehrad, 2010.

Kateřina Rožmberská pocházela z movitého šlechtického rodu Ludaniců. Byla inteligentní, sečtělá a zbožná. Jako velmi malé dítě osiřela. Její obrovský majetek lákal řadu šlechticů a ocitla se kvůli němu i před soudem. 

„Spory většinou nekončily ve prospěch Kateřiny, ale smírem mezi těmi, kteří se na jejím majetku obohacovali,“ vysvětluje historička Eva Doležalová. Zásadní pro ni, stejně jako pro každou ženu jejího postavení, byl sňatek. 

Sňatek z rozumu

Lucas Cranach: Zamilovaný stařec

Nastávajícím Kateřiny z Ludanic se stal Petr Vok z Rožmberka, jeden ze správců jejího majetku. Svatební smlouva mezi 41letým šlechticem a teprve 14letou Kateřinou byla uzavřena v roce 1579. Svatba se konala o rok později.

Podle historika Jaroslava Pánka šlo bezpochyby o pragmatické rozhodnutí. Roli hrály vedle majetku i nastupující zdravotní problémy Petra Voka a jeho touha konečně se usadit.

Sňatek z rozumu přinášel vedle možnosti sblížit se s moravskou šlechtou i šanci získat přízeň osoby, která měla podobný osud jako on sám. I Petr Vok totiž vyrůstal jako sirotek ve fraucimoru na zámku v Jindřichově Hradci.

Zdánlivá harmonie 

Z dochovaných pramenů vyplývá, že Petr Vok byl Kateřinou absolutně okouzlený a snažil se nahradit jí její neradostné dětství luxusem na svém sídle. „Kateřina ale nebyla vychována k šetrnosti. Petr Vok proto brzy musel kvůli dluhům prodat helfštýnské panství,“ vysvětluje historička.

Čtěte také

Kritické momenty manželství se prohlubovaly. Potomek nepřišel, Kateřina byla usvědčena z milostného románku, a prameny navíc naznačují, že se u ní začala projevovat duševní rozkolísanost.

„O povaze jejích psychických problémů příliš nevíme. Víme ale, že Petr Vok nechal kvůli její duševní chorobě přepsat část majetku zpátky na sebe. Přesto její exaltované chování a sklony k zármutkům a bludům přecházel s velkou velkorysostí. A snažil se na ní vidět to lepší z její povahy,“ vypráví Doležalová.

Kateřino, ty ses proti Bohu a manželskému slibu provinila, svým odjezdem si příčinu k pomluvám a klevetám dala. Já však tobě vše, co jsi proti mně učinila, odpouštím.
Z listu Petra Voka Kateřině

Pochopení

Její chování se nicméně stalo po čase pro celou vnější společnost neúnosné a Petr Vok musel přijmout fakt, že Kateřina je těžce psychicky nemocná. Přesto ji nikdy neopustil. Naopak jí zajistil početný fraucimor, který se o ni staral. A v této podobě ji dopečoval až do její smrti.

Kateřina zemřela roku 1601 ve svých 34 letech. Petr Vok ji následoval o deset let později. Spolu s ním zanikl i rod Rožmberků.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.