Rozhlasoví technici nebývají v éteru slyšet, ale bez nich by nebylo slyšet vůbec nic
Rozhlasové vzpomínky na to, jak se někomu někdy něco nepovedlo, jsou něčím úžasným. Jsou to totiž chvíle, kdy vás nikdo za prohřešek nepokárá, ale naopak, všichni se smějí a tleskají. A takových vzpomínek si ve Vltavínu pustíme několik.
V pořadu jsme se v minulých letech vždy začátkem května už několikrát vrátili do rozhlasové historie, protože právě v prvních květnových dnech roku 1945 začala českobudějovická stanice vysílat. Byť to ještě nebylo klasické rozhlasové, ale z pohledu dnešní mluvy víceméně pirátské vysílání.
Tentokrát vzpomínání začneme vážnějším tónem. Pojďme si ty dny připomenout v krátkém sestřihu. V záznamu jsou slyšet přímí účastníci Zdeněk Čurda, Karel Hebík, Karel Fojtl a Václav Piloušek.
Další vzpomínky patří těm, kteří nebývají v éteru slyšet, ale bez kterých by nebylo slyšet už vůbec nic, technikům. Na ně vzpomíná Karel Kubát, asistovat mu bude Jaroslav Reitmayer. Hlavním hrdinou bude podvakrát technik Zdeněk Čurda, který patřil k těm prvním, díky nimž českobudějovická stanice vůbec vznikla, a Ludvík Fiala.
Související
-
První přenosný magnetofon museli rozhlasáci při natáčení šumavské reportáže zahřívat ohněm
V první polovině magazínu Vltavín nás čeká cesta do historie kasáren v Českých Budějovicích, ve druhé si pak pustíme záznam vzpomínek českobudějovických rozhlasáků.
-
Když rozhlasový signál jednoho přenosového vozu nestačil, nastavila se trasa druhým přenosovým vozem
Vltavín připomene rozhlasovou historii českobudějovického studia. Se vzpomínkami někdejšího redaktora a hlasatele Pavla Kroneisla zazní i dvě archivní reportáže.
-
Přístavbu v ulici U Tří lvů využívá budějovický rozhlas od roku 1972, studia vznikla jako dům v domě
Jihočeské rozhlasové vysílání začalo 5. května 1945 dvouhodinovým přenosem pražského povstání. Pravidelný program mělo českobudějovické studio už od osvobozování města.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
