Rusista Glanc: Lidé v Rusku mají strach. Nevíme, co si myslí, není možné tam udělat průzkum mínění

30. březen 2022

Od Kyjeva podle Pentagonu odjíždí malý počet ruských jednotek směrem na sever. Moskva je prý nestahuje z bojů, nýbrž přesouvá na jiná místa na Ukrajině, kde možná chystá velkou ofenzivu. „Je velmi pravděpodobné, že Rusko nemá síly na to, aby dále útočilo ve všech třech směrech, ve kterých začalo s ofenzivou. A tak si vybralo jeden z těch směrů a zároveň oznámilo, že to byl ten původní cíl. Případné úspěchy může vydávat za úspěch celé operace,“ soudí analytik Jan Ludvík.

Ludvík, který působí jako odborný asistent na Katedře bezpečnostních studií Institutu politických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, připomíná, že ruská ofenziva začala před měsícem na východě vůči Donbasu a na Charkov, na jihu směrem na Mikolajiv a na severu ke Kyjevu.

Čtěte také

„Když ruská oficiální místa oznámila to stahování vojsk, šlo o první obrat ve vyprávění, kterým ruská propaganda zásobuje informační prostor od 24. února. Dosud šlo o stále postupující denacifikaci, absurdní pojem, kterým ruská propaganda dost úspěšně drží část společnosti v perverzním nadšení pro militaristickou kampaň, ničení ukrajinských měst, zabíjení vojáků a civilistů,“ všímá si rusista, překladatel a vysokoškolský pedagog Tomáš Glanc. Podle něj tento narativ vychází z kultu vítězství ve druhé světové válce.

V tuto chvíli není vůbec jasné, jestli, i kdyby Kreml přeskupil svoje síly, by ještě mohl dosáhnout nějakého velkého vítězství.
Jan Ludvík

Ve válce na Ukrajině ale Rusko zatím svých původních cílů nedosáhlo, připomíná analytik.

„Původní scénář téměř s jistotou byl provést změnu režimu v Kyjevě. Vycházel z ne úplně opodstatněného předpokladu, že se Ukrajina nebude bránit a že se v podstatě rozloží. I proto Rusko zaútočilo způsobem, který v prvních dnech spíše připomínal pokus o policejní operaci než vojenskou, koncentrovanou sílu,“ hodnotí Ludvík a dodává:

Čtěte také

„Za to, jak se přepočítalo, zaplatilo Rusko velkými ztrátami, které mu v podstatě znemožnily operaci úspěšně dokončit. A v tuto chvíli není vůbec jasné, jestli, i kdyby Kreml přeskupil svoje síly, by ještě mohl dosáhnout nějakého velkého vítězství.“

Jenže sílu na velké vítězství teď zřejmě nemá ani Ukrajina, připomíná analytik: „Nezdá se, že by teď měly strany zásadní perspektivu mobilizovat další síly. Vojensky směřuje konflikt k určitému zamrznutí.“

Rusko je země, kde je průzkum veřejného mínění v jistém smyslu bezcenný.
Tomáš Glanc

Jak se to odráží na popularitě prezidenta Vladimira Putina, je obtížné zjistit, říká rusista Glanc: 

„Uskutečnit v Rusku spolehlivý průzkum veřejného mínění není možné, protože lidé mají strach. Vědí, že za diskreditaci ozbrojených sil mohou hrozit vysoké tresty. Je to země, kde je průzkum veřejného mínění v jistém smyslu bezcenný.“

Hosté Tématu dne jsou:
Jan Ludvík
, odborný asistent na Katedře bezpečnostních studií Institutu politických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, člen univerzitního centra excelence Pražské centrum pro výzkum míru
Milan Slezák, komentátor Českého rozhlasu
Tomáš Petříček, ČSSD, analytik Ústavu mezinárodních vztahů, bývalý ministr zahraničí
Tomáš Glanc, rusista, překladatel, vysokoškolský pedagog

Někteří Rusové v posledních dnech našli novou formu protestu: Vyrábějí figurky z plastelíny, papíru nebo dráty s nápisy proti válce na Ukrajině, rozmisťují je po městech a fotky pak označují heslem malinký protest. 

„Víme, že v Rusku je zájem o službu VPN, takže víme jistě, že je tam zájem o obcházení informační blokády, která je po zahájení války masivní. Ale není možné to přeceňovat. Těch lidí jsou sice tisíce, ale jejich vliv na celkovou atmosféru v zemi je velmi omezený,“ uzavírá Glanc.

Jsou současné západní sankce proti Rusku dostatečné a bylo by možné je ještě zpřísnit? Co teď ohrožuje jednotu Evropské unie? Poslechněte si Téma Plus Renaty Kropáčkové.

Spustit audio

Související