Ruská anexe okupovaných regionů je bezvýznamná. Na podporu Ukrajině nebude mít vliv, tvrdí americká velvyslankyně při NATO Smithová

Rusku se prý od začátku války nedaří plnit strategické cíle, které si stanovilo. Nepodařilo se mu obsadit Kyjev, nyní pod tlakem ukrajinské protiofenzivy ztrácí obsazená území a vyhlášení částečné mobilizace naznačuje, že jsou Rusové v úzkých.

Čtěte také

Pomozme Rusům, kteří se aktivně staví proti režimu, ne dezertérům, žádá senátor Fischer. Je otázka, do jaké míry musí běženec trpět pod nespravedlností domácího režimu, míní europoslanec Kovařík

S neúspěchy souvisí i přibývající zprávy o válečných zločinech, budování filtračních táborů pro Ukrajince a porušování lidských práv.

„Hrůzostrašnost jejich útoků nezná mezí. Má to samozřejmě svůj dopad tady v NATO. Naše jednota zesiluje stejně jako naše odhodlání Ukrajinu podporovat,“ dodává diplomatka s tím, že Západ bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak bude třeba.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že je třeba brát vážně ruské výhružky použitím jaderných zbraní. Spojené státy podle Smithové situaci pozorně monitorují:

V tuto chvíli nevidíme žádné indicie, že by Rusové byli skutečně připraveni použít jakékoli elementy ze svého jaderného arzenálu.
Julianne Smithová

„V tuto chvíli nevidíme žádné indicie, že by Rusové byli skutečně připraveni použít jakékoli elementy ze svého jaderného arzenálu. I tak tuto rétoriku považujeme za velmi nebezpečnou,“ zdůrazňuje s tím, že pokud by k tomu Rusko skutečně přistoupilo, mělo by to katastrofické následky.

Zásoby se tenčí

Tento týden Spojené státy ohlásily záměr poskytnout Ukrajině dalších 18 raketometů systému HIMARS. Smithová přibližuje, že spojenci jsou v neustálém kontaktu s ukrajinskými partnery a snaží se naplnit jejich požadavky, pokud jde o dodávky zbraní.

Nemyslíme, si, že je třeba, aby se Aliance stala stranou sporu.
Julianne Smithová

Zároveň je prý ale třeba řešit i to, že se některým spojencům začínají vyprazdňovat sklady a tenčit zásoby techniky. Kontaktní skupina, která se v polovině října sejde v německém Ramsteinu, se tak bude vedle pomoci Ukrajině soustředit i na to, jak vyřešit snižující se stav zásob.

„Chceme, aby si spojenci vyhodnotili, co jim chybí a zda existuje společné řešení, ať už jde o zásoby munice, protileteckou obranu, nebo cokoli jiného. Také zbrojní průmysl si teď pokládá otázku, jakou poptávku má očekávat v příštích měsících a letech,“ uvádí.

Čtěte také

Západ musí dát Rusku jasně najevo možné důsledky použití jaderných zbraní. Ve hře může být potopení Černomořské flotily, míní analytik

O detailech je prý zatím předčasné hovořit, NATO si ale zatím vždy dokázalo poradit. „Aliance umí státy propojovat a ukázat na to, že třeba v jednom z nich se nacházejí zdroje, které mohou pomoci jinde. Dělala to tak vždy, třeba když noví členové potřebovali v 90. letech modernizovat sovětskou techniku. Aliance s tím má léta zkušeností,“ doplňuje.

Americká velvyslankyně odmítá, že by NATO bylo ve válce s Ruskem. „Nemyslíme, si, že je třeba, aby se Aliance stala stranou sporu. Tato poloha spojencům vyhovuje. Ponechali jsme rozhodnutí o pomoci Ukrajině na každém jednotlivém členovi. Aliance není stranou konfliktu. Naopak tvrdě pracujeme na tom, abychom tento falešný narativ vyvrátili. To Vladimir Putin chce, abyste tomu uvěřili, ale nic nemůže být vzdálenější pravdě,“ uzavírá.

Jak NATO zareaguje na sabotáž plynovodů Nord Stream 1 a 2? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.