Rybí divočina je dnes k pohledání, ale najít ještě jde. Třeba v egyptské Hurghadě, kde se usazuje také stále víc Čechů
Většina mořských ryb už dnes pochází ze sádek. Divoce chycených úlovků najdete na trhu a na talíři čím dál méně. Pro svou chuť je ale rybí divočina ceněná. V některých restauracích si dokonce můžete vybrat. Buď rybu ze sádky, nebo stejnou rybu chycenou v moři. Rozdíl v ceně bývá i několikanásobný.
V přepočtu šedesát korun za kilo divokého tuňáka, stovka za barakudu ráno vylovenou z moře. Připadám si jako v pohádce. Prodavač Sajjid mi potvrzuje, že co tu můžu koupit, je vesměs divočina.
Ryby přímo z moře. A ceny jako z ráje
„Tuňáka jsou tu dva druhy: červený a bílý. Říká se jim tak podle barvy masa. Všechny kupuju tady od rybářů, kteří je chytí v Rudém moři. Tuňák je skvělý pečený, grilovaný, dělá se z něj kofta, guláš, cokoliv.“
„V šest hodin ráno se vracejí rybáři z moře a my od nich kupujeme úlovky. Takže každý den je všechno čerstvé. Rybáři loví třeba dvacet dní v kuse, když není měsíc. Jakmile svítí měsíc, nedá se lovit. Některé druhy vláda lovit zakázala. Třeba některé korálové ryby nebo žraloky už lovit nesmíme,“ vyjmenovává Sajjid.
Češi stále častěji rezidenty
Turisté na hurghádský rybí trh přicházejí spíš jen na podívanou. Kdo tady opravdu ryby kupuje, to jsou hlavně místní, a také rezidenti. A mezi nimi je i čím dál víc Čechů a Češek. Musím ale na rovinu přiznat, že zrovna při tomhle natáčení jsem se Čechů nedočkal, tak aspoň českých sousedů. Patrik s přítelkyní jsou z Piły u Poznaně:
„Občas si sem zajdeme nakoupit ryby. Tady jsou rozhodně ryby čerstvé. Já bydlím v Hurghádě od září, pronajímáme si tu byt.“
Prodavači neustále přinášejí nové a nové kbelíky ledu, který doplňují na své zboží, a který při tom třicetistupňovém vedru rychle odtává, takže na rybím trhu je hodně mokro.
Čtěte také
Ve druhé řadě za stánky prodavačů je druhá řada stánků čističů ryb, kteří jsou neméně důležití. A tady vám rybu za pár drobných vykuchají, očistí, nebo nafiletují podle přání.
A všude kolem hurghádského rybího trhu jsou také rybí restaurace. Ale proč chodit do restaurace, když jsou na konci tržiště smažírny ryb, kam si přinesete čerstvou, vlastní, právě koupenou rybu, a tam vám ji za pár peněz usmaží, upečou, ugrilujou, jak si řeknete.
Rybu si přineste vlastní
Hámid tady peče ryby každý den, volno prý nezná: „Přinesete si tamhle od prodavačů rybu a my vám ji tady připravíme. Když ji budete chtít upéct, upečeme. Když budete chtít s olejem a citronem, uděláme. Když si budete přát smaženou, usmažíme.“
„Tuňáka vám upeču za dvacet liber za kilo. Pěkně na zelenině, zabalím do alobalu a klidně si ho horkého odnesete domů.“
Dvacet egyptských liber je asi 26 českých korun. S výběrem, čerstvostí a cenami je tohle tržiště pro milovníky ryb prostě rájem na světě.
Související
-
V Egyptě se podařilo zachránit solné město. Pro místní je to splněný sen – a jako ve snu také vypadá
Odlehlé sídlo leží hluboko v poušti těsně u libyjských hranic. Na záchranu rozpadajícího se opuštěného města uprostřed Sahary přispěli skrze Evropskou unii i Češi.
-
Češi se na důchod stěhují do Egypta – za sluncem i nízkými životními náklady
Němci či Britové si na důchod kupují nemovitosti u moře ve Španělsku. A do teplých krajů míří i čeští důchodci, kteří stále častěji vyhledávají Egypt.
