S naší planetou je to čím dál horší. Vlastně natáčíme historii, říkají filmaři podvodního světa

Ve svých filmech a fotkách zachycují krásy světa kolem nás. Kromě toho mapují riziková místa a upozorňují na to, co je třeba hájit. „Když o něčem nevíte, tak necítíte potřebu to zachraňovat. A když to nezachytíme my, tak přijde jiná produkce. A záleží na tom, jak to celé uchopíte,“ říká Petra Doležalová.

A Libor Špaček dodává: „S naší planetou je to čím dál tím horší. Moře se oteplují, života pod vodou ubývá. Takže vlastně můžeme říct, že natáčíme historii.“

Sever a jih. Všechno má své

Na focení kouzelných okamžiků z podvodního světa šla Petra Doležalová obloukem. Paradoxně přes lásku k severské krajině. Krásy podmořského světa objevila díky Liboru Špačkovi, se kterým kdysi dělala rozhovor. I když se nikdy předtím nepotápěla, domluvili se na spolupráci.

Pohled do očí žraloka obrovského

Naštěstí tehdy neznala příběhy, které Libor Špaček zažil, a při kterých stydne krev v žilách. Tenhle profesionální fotograf úplně zapomněl zmáčknout spoušť na Filipínách při svém prvním setkání se žralokem obrovským.

„Když jsem se otočil, jestli neuvidím ještě něco zajímavého, tak proti mně bylo oko velké jako popelník. Prohlídnul si mě a zmizel. Bylo to, jako kdyby kolem mě projel autobus.“

V Chorvatsku při nočním potápění se zase snažil udělat detailní fotku chobotnice. Ta začala natahovat chapadla po aparátu a přisála se k masce Libora Špačka. „Vypnul jsem světla a ona odplula.“

Žádná dovolená na pláži

Oba dokumentaristé se už mockrát setkali s názorem, že jezdí na dovolenou do exotických krajin a přitom jen tak mimochodem něco natočí. Opak je ale pravdou, ujišťuje Libor Špaček.

„Je to maraton. Nejlepší záběry jsou za svítání nebo při západu slunce. Přes den zase čistíme a ošetřujeme techniku.“ A té je neuvěřitelných 300 kilogramů.

Libor Špaček a Petra Doležalová|foto: Adam Kebrt

Jak natáčeli dokument s krokodýlími lidmi? Jaký byl jejich nejkrásnější zážitek pod hladinou? Více uslyšíte v iRadiu.