Šachy mají už přes 500 let stejná pravidla. Dáma se stala nejmocnější figurou díky Isabele Kastilské
Šachy, to je královská hra. Je prý i vědecky dokázáno, že když děti šachy hrají, tak mají lepší výsledky ve škole. U této hry se samozřejmě musí myslet a to pak člověka rozvíjí. A kdo šachy skvěle umí, to je předseda Českého šachového svazu Martin Petr, který se narodil v Hradci Králové.
Přiznám se, že moje figurky se v tuto chvíli tady před vámi klepou, protože si nedovedu představit, na kolik tahů byste mě, jako laika, porazil.
To je dobrá otázka. Možná na 10 tahů?
Je to možné, vůbec nemám představu. Jste rodák z Hradce Králové, kdo vás přivedl k této královské hře? Byl to někdo z rodiny?
Je to tak, většinou děti k šachům přivedou rodiče. Bylo tomu tak i u mne, šachy mě naučil táta a do prvního kroužku jsem chodil tady do Sokola Hradec Králové, tenkrát kroužek vedl Martin Paukert, trenér první třídy, a to bylo moc hezké období. Pořád jsme s kamarády hráli šachy. Rodiče na nás museli čekat, až jsme se za tmy vraceli domů. Jsou to krásné vzpomínky. Už to bude zhruba 25 let, je mi teď 33 a už kolem 6 či 7 let jsem tam začínal chodit.
Šachy rozvíjí představivost, trpělivost, správné rozhodování. To se potom hodí i mimo šachovnici. Ale proti počítačům už nemáme šanci.
Martin Petr, předseda Českého šachového svazu
Kam jste to v šachové hře dotáhl?
Máme mezinárodní šachové tituly, nejvyšší titul je velmistr a ten jsem si uhrál před 10 lety. A jako předseda svazu, to je funkcionářská role. Víte, jak to je, má to samozřejmě své plusy i minusy. Šachistů je u nás v republice registrovaných zhruba 20 000, takže je to poměrně velké hnutí, je s tím tedy docela dost práce.
Čtěte také
Co vás úplně nejvíc chytilo v samém počátku na těch černobílých figurkách?
Ta hra samotná. A člověk samozřejmě chce vždy vyhrávat, mě to také bavilo, jsem soutěživý typ. Kluci to tak mají docela často, ovšem mě dali na šachy kvůli tomu, abych se zklidnil. Byl jsem strašně zlobivé dítě. Když si ale člověk sedne k šachovnici, tak tam musí zůstat a přemýšlet. To mě bavilo, řešit problémy, i na těch 64 polích. A to mi zůstalo až doteď.
A hlavně, šachy se hrají po celém světě. To je docela důležité říct, protože některým sportům se věnují třeba jen v 10 či 20 zemích. Ovšem na právě probíhající šachové olympiádě je více než 180 států. Všechny africké státy i ostrovní státečky dají dohromady reprezentační tým a jedou hrát šachovou olympiádu. Ale panuje tam onen olympijský duch, Pierre de Coubertin říkal, není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Takže po celém světě se hrají šachy.
Kdo je aktuálně u nás nejlepším šachistou?
U nás je už dlouho nejlepší David Navara, to je velice známý šachista, býval třeba už i v první světové patnáctce. Teď je zhruba kolem třicátého, čtyřicátého místa na světě. Přeci jen věk člověk nezastaví.
Vy jste se také jako český reprezentant účastnil i šachové olympiády.
Šachy nejsou na normální olympiádě, ale máme svoji vlastní olympiádu, kam jezdí tedy více než 180 států, takže celý svět. Chtěli bychom být součástí normální olympiády, zimní nebo i letní, ale zatím to nevyšlo. Tak uvidíme, jestli třeba v budoucnu se to podaří. Dokonce jsme se dostali už na širší list pro olympiádu v Paříži, ale nakonec nás tam nevzali.
Proč se vlastně šachům říká královský sport?
Dříve, ještě ve středověku, se šachy hrávaly na královských dvorech, takže možná proto. Patřilo to k ctnostem tehdejších šlechticů, že uměli hrát šachy. Byla to taková vznešená hra. Ovšem také šachy, stejně jako všechny ostatní sporty, se velice rychle vyvíjejí. Dnes s působením počítačů a různých softwarů toho víme daleko víc než dříve, máme více informací. Ale je hezké podívat se na partie, které se hrály třeba před 300 lety. Je to takový závan historie.
Čtěte také
Kam do historie až šachy sahají, kdy se začaly hrát partie?
Šachy s trochu jinými pravidly, s jinými figurkami, se začaly hrát na území dnešní Indie, nebo řekněme Persie, to je taková kolébka šachu. A potom se to přesouvalo do Evropy. Pravidla se průběžně měnila a ta dnešní vznikla někdy v době, kdy Kolumbus objevil Ameriku. Říká se, že na počest tehdejší španělské královny Isabely Kastilské se dáma stala nejsilnější figurkou na šachovnici. To bylo někdy kolem roku 1500.
I figurky se měnily v průběhu doby? Ale vždy to byl kůň, dáma a král?
Od roku 1500 už jsou figurky stále stejné. Předtím se jmenovaly jinak, tenkrát v Persii odpovídaly názvům tehdejších součástí armády, byl to třeba Ruch, bájný ochránce vojáků, to byla tehdejší věž. Nebo měli slona, ten byl místo dnešního střelce. Ale potom se to ustálilo a už 500 let držíme stejné figurky a názvy.
Čtěte také
Zmínil jste, že se šachy hrají po celém světě. Co je tím důvodem? Protože k tomu mnoho nepotřebujeme?
Přesně tak. Šachy jsou velmi nenáročný sport. Když dnes vidím vzrůstající ceny energií a problémy sportovních svazů, které hrají v halách, jak se dětem zdražují kroužky, tak vidím velkou výhodu šachů, protože ty se dají hrát i naslepo. K nim nepotřebujete prakticky vůbec nic. A navíc můžete začít i doma na počítači, na internetu je spousta šachových heren, tam se dá velice snadno začít.
Daří se vám tedy získávat další mladé nadšence?
Musím to zaklepat, je to docela dobré. Samozřejmě během covidové pandemie se lidé tolik nesetkávali, což mělo vliv i na šachy, ale teď už se to zase vrací. Spousta dětí hraje šachy, za to jsem moc rád a doufám, že jim to potom pomůže i v jejich životě.
Čtěte také
Do jaké míry ovlivňuje výsledek šachů inteligence?
Tohle je rozšířená fáma, dokonce se na to dělaly i výzkumy a ona je ta šachová inteligence specifická. Není to tak, že by nutně šachisté museli mít vyšší IQ. Šachový talent je specifický a mezi těmi nejlepšími hráči na světě jsou třeba i lidé, kteří nedokončili školu. Chytří jsou, ale trochu jinak. Dá se ale říct, že průměrný šachista přeci jen musí mít trošku logického uvažování. Ale možná se to i dá naučit právě z šachů a díky nim potom máte to uvažování lepší. Rozvíjí to také představivost, klid, trpělivost, správně se rozhodovat. To se potom hodí i mimo šachovnici.
Dá se vůbec dnes vyhrát nad počítačem?
Dnes už vůbec ne. Poslední, kdo hrával s počítačem vyrovnané partie, byl Garri Kasparov. Od té jeho éry, zhruba od roku 2005, se to zlomilo a lidé nemají proti softwaru vůbec žádnou šanci. A já si myslím, že i hrát s lidmi je lepší. Šachisté počítače používají k tomu, aby nám říkaly, kde jsme to zahráli špatně a kde to příště máme zahrát lépe. Takže taková tréninková metoda. Což je také krásná vlastnost šachu, že se můžete vrátit k tomu, co jste udělala, a poučit se z toho.
Naším hostem byl šachový velmistr a předseda Českého šachového svazu Martin Petr.
Související
-
Cílem učení má být tvořivost. Vzdělávání je pochopení toho, jak funguji při úspěchu nebo neúspěchu
Vysvědčení se blíží. Také jste každý rok cítili mírné chvění jak všechno to snažení, někdy i nesnažení, dopadne? Nejsou očekávání rodičů přehnaná a děti zavaleny strachem?
-
„Nejdůležitější je trpělivost.“ Aneta, Bára a Eliška přivezly domů tři zlata z cukrářské olympiády
Představíme vám tři skvělé cukrářky a reprezentantky Střední školy gastronomie a služeb v Nové Pace. Přivezly totiž tři zlaté medaile ze světové cukrářské olympiády.
-
Deskové hry nejsou jen zábavou pro mladé, celá rodina se může zapojit. Jak si vybrat tu pravou?
Společenské hry přinášejí hráčům v rodinách a mezi přáteli spoustu zábavy i nových vědomostí. Dělí se na deskové a různé cestovní edice společenských her.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
