Sedmé nebe s Vladimírem Franzem: Tož nám mistře něco složte! A Leoš Janáček vytvořil Glagolskou mši

2. únor 2020

Na lesní procházce s olomouckým arcibiskupem Dr. Leopoldem Prečanem Janáček nadával na úroveň církevní hudby a Prečan ho ponoukl k nápravě tohoto stavu. O sedm let později si Janáček na tento rozhovor vzpomněl a začal rozmýšlet svoji Glagoskou mši.

V Brně dohledal své starší skici a staroslověnský text, který mu kdysi dodal teolog Josef Martínek, a odjel do milovaných Luhačovic. Psalo se léto 1926. Premiéra přišla o rok později.

Bez ponurosti středověkých kobek klášterních v motivech, bez ohlasu stejných kolejí imitačních, bez ohlasu pathosu beethovenovského, bez hravosti Haydnovy; proti hrázím papírovým reformy Wittovy – jež nám odcizila Křížkovského! Vždy vůně vlahých lesů luhačovských – byla mi kadidlem.
Leoš Janáček, Glagolskaja missa, Lidové noviny 1927

Glagolská mše je ve svém žánru nezvyklá, ojedinělá a unikátní. Je to obrovská oslava přírody, člověka, hlavně ale lásky a vášně, protože bez vášně a lásky by nebyl ani vesmír, ani příroda, ani člověk a koneckonců ani umění.

02986815.jpeg
Spustit audio