Seriál: V jaké kondici je česká zemědělská půda?

Plechové krávy

Bioplynová stanice

Takzvané plechové krávy, jak se přezdívá bioplynovým stanicím, dokážou z biologicky rozložitelného odpadu vyrobit plyn, jehož spalováním lze získat elektrickou energii a teplo. Odpadní produkt – takzvaný digestát – je přitom možné použít jako kvalitní hnojivo a vrátit tak do půdy organickou hmotu.

„Digestát velice příznivě působí na půdní úrodnost a má schopnost napomáhat infiltraci vody do půdy. To znamená, že pokud přijdou větší srážky a přívalové deště, je větší šance, že voda zůstane na poli a neodteče po povrchu,“ vysvětluje Jindřich Černý z České zemědělské univerzity.

Vodní eroze odplavuje úrodnou zem

„Jeden centimetr půdy u nás vzniká řekněme stovky až tisíce let,“ vysvětluje Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. A dodává, že i po jednom velmi intenzivním přívalovém dešti může z pole zmizet několikacentimetrová vrstva zeminy.

Nejvíc trápí české zemědělce eroze vodní (přívalové deště) a větrná. V poslední době se ale podle Vopravila objevuje také eroze, která vzniká nevhodnou kultivací, kdy dochází ke stahování půdy po svahu agrotechnikou.

Půdní mapy

V Československu proběhl v 60. letech komplexní průzkum, který zmapoval přes 7 milionů hektarů zemědělské půdy. „Obnášelo to na 700 tisíc kopaných sond a neuvěřitelné 2 miliony rozborů,“ říká Ivan Novotný z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.

Čtěte také

Jednou na naše chemické zemědělství šeredně doplatíme. Každý sklidí, co zaseje, varuje přírodovědec

Z tohoto plošného průzkumu těží pedologové dodnes. Z map je totiž možné získat mnoho důležitých informací. „Jsou to uspořádaná data, která něco říkají o úrodnosti pozemku, náchylnosti k erozi a o schopnosti půdy bránit se znečištění nebo okyselení,“ vysvětluje Luboš Borůvka z České zemědělské univerzity.

K údajům, které byly zkompletovány před více než 50 lety se stále doplňují nové informace. Využívají se třeba satelitní nebo letecké snímky. „Vždycky by tam ale měla být i ta terénní část průzkumu, kde se počítačově vytvořené mapy ověří v terénu,“ dodává Borůvka.

Mikroorganismy vs. skleníkové plyny

„Mikroorganismy rozkládají půdní organickou hmotu a uvolňují živiny,“ vysvětluje Jan Frouz z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Se snižováním organické hmoty v půdě (například důsledkem orby) ale mizí právě i bakterie, které jsou podle odborníků v mnoha směrech prospěšné.

„Jedním z perspektivních směrů výzkumu je pochopení, jak se různé skupiny bakterií nebo mikroorganismů obecně podílejí na tvorbě skleníkových plynů,“ popisuje diskutované téma přírodovědců Frouz. Zatímco některé půdní organismy totiž skleníkové plyny produkují, jiné se jimi živí a odbourávají je tak z atmosféry.

Za zhutňování půdy můžou hlavně lidé

Takzvané zhutňování zvyšuje riziko půdní eroze a snižuje výnosy plodin. Každá půda je totiž tvořena pevnou složkou a volnými póry, které jsou buď obsazené vzduchem, nebo vodou. „Jak dochází ke stlačování, zmenšuje se podíl pórů a tím pádem půda neposkytuje příznivé podmínky pro pěstování rostlin ani život organismů,“ vysvětluje Josef Soukup z České zemědělské univerzity.

Zemědělci by měli vybírat plodiny odpovědně.|foto: Meric Tuna,Fotobanka Unsplash

Údajně až ze 70 % může za zhutňování člověk: „Pokud se půda zpracovává třeba za nevhodných povětrnostních podmínek – je mokrá nebo příliš suchá – dochází ke zhoršování struktury,“ popisuje Soukup.

Aby zemědělci udrželi půdu v dobré kondici, musí dodržovat mnoho pravidel. Farmář Jiří Michalisko například plánuje osevní postupy na léta dopředu a plodiny prý odpovědně vybírá tak, aby zem také obohacovaly.