Série Matrix: Jednička zaslouženě žije v memech, čtyřka hodně lidí naštve

5. leden 2022

V českých kinech je aktuálně k vidění čtvrtý, co do stopáže nejdelší díl Matrix série. Zapadá Resurrections do legendární sci-fi trilogie z počátku tisíciletí? A obstojí více než dvě dekády od své premiéry v dnešním světě Matrix jako takový? „Jednička skvěle zachycuje přelom devadesátých a nultých let a zároveň pořád žije ve světě memů i popkultuře,” říká filmový kritik Antonín Tesař, se kterým jsme fenomén Matrixu sester Wachowských rozebírali ve studiu Radia Wave.

Čtvrtý Matrix podle Antonína Tesaře může působit, jako kdyby ho natočil Charlie Kaufman. „Musíte jako divák přistoupit na hru, kterou s vámi Resurrections hraje. Je to spíš takový částečně nostalgický, částečně subverzivní komentář k Matrixu jako takovému, který zároveň sám řeší, jestli má smysl se k tomu tématu po dvaceti letech vracet.”

Z filmu, na kterém sestry Wachowské nechtěly pracovat, je vidět odstup i sebekritická nota. Resurrections je tak v podstatě spíš meta rozprava o celé kyber spirituální sérii. „Čtyřka určitě naštve spoustu lidí, kteří na film půjdou s očekáváním, že naváže tam, kde se v roce 2003 skončilo. Ale ten film říká, že to nejde, že ta kontinuita je ztracená a svět řeší jiné problémy.”

Čtěte také

Jak se vnímání celé Matrix série, ze které čiší okouzlení VR technologiemi a pocitem neskutečna, proměnilo v čase? „Matrix je syntéza x věcí, ale je otázka, do jaké míry šlo o revoluci a do jaké míry spíš o shrnutí toho, co bylo typické pro devadesátá léta v žánru sci-fi,“ říká Tesař, podle kterého je jedním z důležitých milníků následná tranzice bratrů, nyní sester Wachowských a s tím související určitý rebranding značky. „Teď se hodně mluví o tom, že Matrix je film o tranzici a i samy sestry Wachowské to tak prezentují. Dvě dekády se to tak ale neprezentovalo, jakkoliv je pravda, že celá trilogie je co do ztvárnění hlavních postav hodně androgynní.”

Transkomunita si nicméně Matrix velmi dobře adoptovala za svůj a v podstatě tak dává za pravdu slovinskému filozofovi Slavoji Žižkovi, který říká, že člověk si může do Matrixu vkládat nové významy a film to unese díky svému opulentnímu pojetí coby popkulturní mytologie a metafora spojující různé filosofické směry a náboženství.

Virtuální svět Matrixu je koneckonců složený z binárního kódu a celý film tak lze interpretovat i jako hacknutí systému a vstup do reálného světa. Je to ale teze, která se vynořila až poté, co sestry tranzici prodělaly,” dodává Tesař.

V čem byl Matrix revoluční a podařilo se mu propojit subkulturní světy anime, hongkongských akčních filmů a cyberpunku? Jak moc zestárly použité digitální efekty a trikové scény? A co má společného soundtrack k prvnímu Matrixu se soundtrackem k filmu Lost Highway Davida Lynche? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.