Sexuální výchova na druhém stupni ZŠ? Některé děti se dříve setkají s pornografií, varuje sexuoložka

14. leden 2022

Dětem bychom měli dát jednoduché odpovědi ještě předtím, než půjdou do mateřské školy, je přesvědčená sexuoložka Petra Sejbalová. „Rodičům mohou pomoci publikace přiměřené věku dítěte. Role školy je nezanedbatelná, ale sexuální výchova na školách nemá pevný rámec. Nejlepší by byla kombinace sexuální výchovy od rodičů a poté ve škole.“ S jakými patologickými jevy se u nezletilých klientů ve své ordinaci setkává? A lze jim předejít?

Na kolik pociťujete ve vaší ordinaci stále nedostatek sexuální výchovy?

Poměrně v poslední době přibývá klientů z řad nezletilých, které nám přivádí buď rodiče, nebo je posílají ze školy s nějakými sexuálními problémy, které se projevují v neobvyklém, nebo dokonce až patologickém sexuálním chování. Za poslední rok máme několik chlapců ve věku 12 až 14 roků, kteří třeba přepadli a znásilnili malé děti. Je to poměrně velký problém. Před deseti lety takový problém v takové míře v ambulanci nebýval.

Mají ty případy společný jmenovatel, kterému se říká internet?

Ano mají, protože u většiny těchto chlapců zjišťuji, že jsou konzumenty internetové pornografie, a to někdy od poměrně nízkého věku. Dokonce říkají od 8 roků, eventuálně někteří od 6 roků, což je velmi překvapivé. Vzhledem k tomu že sexuální výchova bývá až na druhém stupni, tak tyto děti dříve přijdou na internet, tam se potkají s pornografií, než se vůbec dozvědí, co je normální lidské sexuální chování. Z toho pramění problémy, kvůli kterým je přivádí k nám do ordinace.

Pro ně třeba prožitky, které mají ze sledování dlouhých videozáběrů nějaké pornoscény, se stávají normou. Nebo přijímají ji jako normu.

Ano. Oni si myslí, že to, co vidí na tom internetu, je normální sexuální lidské chování. Chtějí ho zažít nebo se ho snaží napodobovat. Z toho vzniká poměrně velký problém. Chlapci jsou překvapeni, že normální sexualita funguje, vypadá jinak. Vzpomínám si na jednoho chlapce, který ke mně přišel, bylo mu asi 22 let, s tím, že od 12 let sleduje pornografii. Že se bojí navázat sexuální kontakt s nějakou dívkou, že nevydrží ty dvě hodiny, jak ti pornoherci. Tak jsem mu vysvětlila, že realita pohlavního styku rozhodně není dvě hodiny vkuse. To je rarita. Takže byl mile překvapen, že to už by snad mohl zvládnout.

Čtěte také

Když mluvíte o těchto neblahých případech, tak hovoříte hlavně o chlapcích. Dívek se tohle téma netýká?

Samozřejmě, že týká. Letos jsme měli dokonce případ dívky, která ve 13 letech byla obětí online agresora, který ji nakontaktoval a přiměl ji, aby mu posílala své intimní fotografie a videa. Posléze ji vydíráním, že tato videa a fotografie dá na facebook jejím známým, přinutil k tomu, že se stala spolupachatelkou a začala pro něho získávat a stahovat dětskou pornografii. Celé to trvalo až do jejích osmnácti roků. Policie ji posléze obvinila a bylo zahájeno trestní stíhání. Takže ona ve 13 letech byla nejdřív obětí a posléze se stala spolupachatelkou trestného činu. Což je velmi smutný případ.

Jaká je role rodičů? Na co by měli dávat pozor? Je na to univerzální rada?

Není na to žádná univerzální rada, protože každý rodič je jiný, každé dítě je jiné. Nejdůležitější je asi vždycky důvěra mezi rodičem a dítětem. Zase nemůžeme naše děti kontrolovat úplně ve všem, musíme jim nechat trošku volnosti a samostatnosti. My jim můžeme důvěřovat, ale je důležité, abychom je předtím opravdu dobře poučili o nástrahách, který zejména ten internet a komunikace na sociálních sítích mívá.

Od kolika let je dobré s dětmi mluvit o sexu? Jaké publikace doktorka doporučuje? Čím se vyznačuje porucha gender identity? V jakých případech se dá označit posílání erotických fotografií za poruchu? Mohla nějak pandemie ovlivnit sexuální chování nezletilých? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Jan Pokorný , vma
Spustit audio

Související