Skončily Vánoce, psi se vracejí do útulků

Psí útulky v Česku jsou stále plné. A o prázdninách a po Vánocích se situace ještě zhorší. Pracovníci útulků mluví o takzvaném odlivu - to před Vánocemi a na konci školního roku, kdy se pes z útulku stává cenově výhodným dárkem. A pak nastává doba přílivu, kdy řada rodin zjistí, že se o tento dárek nechce a nebo není schopna postarat. Jak psi v útulku žijí a co se s nimi děje potom, když si je odnese nový majitel?

Když se blížíme ke kotcům a výběhům, štěkání psů hodně zesílí. Můj průvodce a šéf trojského útulku Václav Steinbauer vysvětluje, že skoro každý pes chce, aby si ho příchozí všiml a domů si vzal právě jeho. "Nejhorší období je přelom starého roku na nový, kdy se psi vyděsí a majitelům utíkají v rámci silvestrovského slavení nebo ho někde zapomenou a potom ho dohledávají," uvedl Václav Steinbauer.

Takové příběhy může vedoucí trojského útulku sypat doslova z rukávu. Některé z nich přidává k dobru, když nám trojský útulek představuje. Poznáváme oříška, kterého majitel vysypal spolu s pytlem odpadků do popelnice anebo dvouletého pitbula, který svému pánovi utíkal tak dlouho, dokud se ho páníček dobrovolně nezbavil tak, že ho uvázal v lese u stromu.

"Tady vidíte, že mám maminku, která porodila štěňátka," ukázal Václav Steinbauer. A to jsme už došli do psí porodnice. "Bohužel se nám kolikrát stává, že majitel přivede svoji fenku a tvrdí, že ji našel. Spočítají si dobu březosti, která je 63 dní, a když si spočítáte, že když se už štěňátka mohou vydat, tak najednou svoji fenku poznají, že je určitě jejich. Takže se zbaví starostí o štěňata, o krmení, o péči a svoji čubu si vezmou nazpátek a o štěňata se postaráme my," přiblížil praktiky některých chovatelů šéf útulku.

Trojský areál je rozsáhlý a působí moderně. Nejsou to jen správní budovy a klece, jak si možná představujete, ale hlavně výběhy pro psi i speciální budova nemocnice s porodnicí. Srdcem celého útulku je veterinární ošetřovna. Každý podobný útulek je hlavně veterinárním zařízením, kde se odborníci musejí o nalezence správně postarat. "Jsme schopni tady dělat veškeré veterinární operace a jsme na to také náležitě pyšní. Když si vezmete, že tu máme kapacitu 150, 170, někdy jsme i na 200 psech, tak bez veterináře a veterinárního zázemí by to ani nebylo možné," doplnil Václav Steinbauer.

Do trojského útulku se vejde až 170 psů. V současné době je jich tady asi 140. Podle ředitele útulku Václava Steinbauera byl letošní Silvestr vůči psům šetrnější než ty předešlé. Lidé se naučili dávat svým čtyřnohým společníkům před novoročními oslavami zklidňující prášky anebo s nimi včas odjeli do klidnějšího prostředí.

Tímto útulkem projde měsíčně asi 250 psů. 250 jich přijmou, 250 vydají. A ještě půl roku dohlíží zaměstnanci útulku na to, jak se nový majitel o svého nového svěřence stará. "V tomto areálu se nachází psi a kočky. Ale nejezdíme jenom pro psy a kočky, ale pro všechna zvířata, která se najdou na území hlavního města Prahy. Vozíme ovce, převáželi jsme medvědy, převážíme hady, štíry, různé exoty, kteří se vyskytují na území Prahy. Máme tu kapacitu pro psy a kočky, ostatní zvířata po dohodě s ostatními smluvními zařízeními rozdělujeme," přiblížil Václav Steinbauer.

Při udávání psů jim dost pomáhají webové stránky, na nich si lidé mohou svého nového psího přítele vyhlédnout, a když si nejsou jisti s jeho výchovou, vedle trojského útulku funguje také kynologická poradna, kde dávají pejskařům rady zdarma přímo vyškolení odborníci.

Každý útulek pro opuštěná zvířata v sobě skrývá řadu smutných příběhů. Některé z nich ale mají šťastný konec, říká šéf největšího pražského útulku v Václav Steinbauer.

Není to robot, nelze ho vypnout a zavřít do skříně

Útulek pro opuštěná zvířata najdete snad v každém městě Česka. Některé spravuje sama obec nebo městská policie, jiné provozuje soukromník nebo občanské sdružení. To existuje především díky sponzorským darům. Pro všechny psí útulky platí ale stejná pravidla - odchycené zvíře musí projít kontrolou veterináře, musí být naočkováno a když si ho odvede nový majitel, provozovatel útulku musí několik měsíců dohlížet na to, jestli se o ně majitel dobře stará.

Útulky v řadě větších měst zatím přijaly jen několik zaběhnutých zvířat. Podle provozovatelů útulků se v nich ale zatoulaná zvířata mohou objevit i v dalších dnech. Ale přeplněné psí útulky nejsou jediným problémem chovatelů psů i provozovatelů zvířecích útulků. Loni v létě se na Chebsku pohybovala žena v bílém pickupu a zkupovala psi. Údajně je sháněla na maso pro Vietnamce. Za jednoho psa dávala čtyři sta korun.

Provozovatelé psích útulků dostali v tomto smyslu varování a potvrdili nám, že o těchto praktikách vědí, a proto dávají pozor, komu psa vydávají. "Není to robot, není to hračka. Nedá se vypnout a zavřít do skříně. Je to živý tvor," uvedla cvičitelka psů Zuzana Daušová. Proto si člověk musí dobře rozmyslet, jestli si psa pořídí.

Musí se k němu přistupovat se všemi problémy a starostmi, které potom přinášejí radosti. Se všemi oběťmi, které se musejí zvířeti věnovat. Je to čas, je to finančně náročné. Takže zvolit plemeno, jestli se tomu bude člověk věnovat," říká cvičitelka psů Zuzana Daušová. Má na starosti výcvikové středisko Helppes v Praze. Tady vychovává psí pomocníky hlavně pro lidi tělesně postižené.

"Jestliže si někdo vybere loveckého psa nebo chrta nebo psa pracovního plemene, tak mu musí věnovat práci, protože když pejsek práci nemá, nemá možnost si vybít svůj temperament, tak to vybíjí nevhodným způsobem. To znamená, že sežere doma boty, sežere mobil, okouše skříně a nábytek. Pak se rodina rozčílí a pejsek skončí v lese nebo v útulku. Takže opravdu zvážit to rozhodnutí, potom by určitě pejsků bylo v útulcích podstatně méně," vysvětlila cvičitelka. Psa považuje za lidského přítele a pomocníka, které nejde jen tak nahradit.

V psím útulku se málokdy stane, že kotce zejí prázdnotou. A když je většina volných, je to podezřelé, řekli nám zaměstnanci útulků, které jsem při přípravě tohoto pořadu oslovili. I když o psa nemá nikdo zájem, zvíře má právo v útulku dožít. Neexistují praktiky jako například v Austrálii nebo Německu, kde se po roce dává zvířeti smrtící injekce.

Pro Italy je starost o opuštěná zvířata druhořadá věc

Zatímco ve střední Evropě funguje řada psích útulků a hlavně Česká republika se systémem péče o nechtěné psi může chlubit, na jihu Evropy je s odloženými čtyřnohými mazlíčky potíž.

Spolupracovnice Českého rozhlasu v Itálii Vědunka Lunardi uvedla, že na Apeninském poloostrově jsou psí útulky přinejmenším stejně přeplněné jako v Česku. "Postarat se o opuštěné psy a kočky je prakticky nemožné. V Itálii je jich příliš mnoho," řekla Vědunka Lunardi a doplnila, že v každé italské rodině je nejméně jedno zvíře. "Na první pohled by se mohlo říct, že Italové jsou milovníci zvířat, ale ve skutečnosti jsou tu i jiná čísla. Například podle Ligy proti vivisekci 150 tisíc psů, které rodiče koupili dětem na hraní jako štěňátko, skončí každý rok na ulici či častěji někde u dálnice nebo v lese. Osmdesát procent pojde hladem, onemocní nebo skončí pod autem," přiblížila statistiku Vědunka Lunardi.

Podle ní to ovšem nejsou pouze Italové, kteří opouštějí psy. Jako příklad uvedla ostrov Lampedusa, kde viděla desítku psů různých ras, které tam zanechali zahraniční turisté, protože jim nezaplatili poněkud drahou cestu zpátky na pevninu. "Každé regionální město má povinnost mít útulek pro opuštěné psy a také je mají. Florencie má například dva nebo tři útulky ve městě, ale celkem jich je v Toskánsku 26. Řím má třeba čtyři útulky pro čtyři tisíce psů, ale i tyhle útulky mají většinou mnohem více hostů, než by měly mít," doplnila Vědunka Lunardi.

Logo|foto:Český rozhlas

O roku 1991 nesmějí být psi v italských útulcích utraceni, musejí v útulcích dožít. Jediné případy, kdy mohou být utraceni, je nevyléčitelná nemoc nebo pokud jsou mimořádně a nenapravitelně nebezpeční. "I proto se musely v posledních letech zřizovat nové útulky v celé Itálii. Brát si psa nebo kočku z útulku se v Itálii ještě nestalo takovým častým zvykem, ale přibývají lidé, kteří si takového psa nebo kočku z útulku osvojí. Stále se ale ještě kupují mláďata jako hračky pro děti," upřesnila.

Je rozdíl mezi severem a jihem Itálie. Rozdíl existuje i v samotných útulcích podle tohoto geografického určení. Podle Vědunky Lunardi je útulků na severu země více a jsou pečlivěji vedeny. "Na jihu se také často na ně dívají jako na vězení pro psy. Toulavým psům dávají lidé na jihu žrát, mají s nimi jakési slitování, možná i víc než na severu. Fakt je, že útulek pro psy se postaví jen proto, že to nařizuje zákon. Starost o psy se považuje za absolutně druhořadou věc," dodala spolupracovnice Českého rozhlasu.

Itálie má také problém s nelegálním dovozem psů a koček. Zrovna nedávno propukl velký skandál okolo dovozu těchto zvířat, týkal se hlavně koťat a štěňat. "Sdružení ochránců zvířat se hodlají obrátit právě na Českou republiku jako na předsedu Evropské unie, aby se zabývala i tímto problémem. Jedná se zejména o sjednocení legislativy a pak o přísnější kontroly. Nejde jen o pašování zvířat s falšovanými doklady. Jde zejména o to, že zejména mláďata se dovážejí nepřípustným způsobem. Štěňátka koťátka se odebírají matkám předčasně, mohou být nemocná, nikdo to nekontroluje a hlavně podstupují mnohahodinovou cestu schovaná v krabicích, kde nemají potravu ani vodu ani dost vzduchu. Trpí do té míry, že jich padesát procent uhyne už na cestě nebo krátce poté," dodala Vědunka Lunardi.

Jistě si vzpomínáte na tragickou nehodu ostravské tramvajové linky číslo 5. Případ se nyní dostal k soudu. Připomeňme si, co se vlastně před devíti měsíci stalo a jak se věci vyvíjejí dnes. Nalaďte si v úterý 6. ledna Radiožurnál po 11. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.