Sladký život bez rizika? Množství cukrů v potravě je dobré si pohlídat

21. září 2021

Cukry jsou jednou ze základních složek lidské potravy a nositelem chuti. Zatímco v minulosti byly značně ceněné a málo dostupné, druhá polovina 20. století přinesla zásadní zlom. Postupně ale lékaři začali zjišťovat, že přílišné množství konzumovaného cukru představuje rizikový faktor pro vznik civilizačních chorob. Evropští odborníci teď prostudovali tisíce vědeckých studií a svoje závěry předložili k veřejné diskusi.

Různých slov pro označení cukrů v potravě máme v češtině poměrně hodně, v průběhu let se jejich užívání poněkud měnilo a lidé si jejich význam mnohdy pletou. V současné době se označují jako sacharidy všechny možné druhy cukrů v potravě, přičemž podle dietologů by měly tvořit o něco více než polovinu (asi 55 až 60 %) energie obsažené v potravě. V minulosti se místo slova sacharidy užívalo termínů karbobydráty, uhlohydráty nebo uhlovodany, což jsou názvy odvozeno od jejich chemického složení.

MUDr. Miroslav Šuta

Většinu sacharidů bychom měli přijímat ve formě tzv. polysacharidů, jakým je například škrob obsažený v obilninách, bramborách nebo v zelenině. Mezi polysacharidy patří i látky v lidském těle energeticky nevyužitelné, které ale tvoří součást zdravotně prospěné vlákniny jako pektin, hemicelulózy nebo některé rostlinné gumy. Jako jednoduché cukry se pak označují například glukóza (krevní cukr), fruktóza (ovocný cukr), sacharóza (řepný cukr), laktóza (mléčný cukr) atd. V minulosti se tyto jednoduché cukry označovaly také jako glycidy.

Cukru v krvi nesmíme mít moc, ani málo

Jednoduchý krevní cukr - glukóza - je základním zdrojem energie v lidském těle. Glukóza je základním palivem, jehož spalování pohání náš mozek, srdce i svaly. Proto má lidský organismus velice propracovaný systém regulace hladiny glukózy v těle tak, aby jeho koncentrace nebyla ani příliš vysoká, ani příliš nízká.

Čtěte také

Pokud hladina glukózy příliš poklesne, dochází ke stavu, který se označuje jako hypoglykémie. Ten se může projevovat pocením, bledostí, bušením srdce, úzkostí a nevolností až zvracením. Nedostatek glukózy v mozku může vést k bolestem hlavy, zmatenosti, poruchám soustředěnosti a v extrémním případě až ke křečím a kómatu.

Zvýšená hladina krevního cukru neboli hyperglykémie je typickým příznakem velice rozšířené civilizační nemoci – cukrovky. Neléčená cukrovka neboli diabetes vede ke zvýšené tvorbě moči a v jejím důsledku k dehydrataci a ke ztrátě tělu prospěšných minerálů. Dále ke zvýšenému štěpení tělesného tuku a s ním spojené ketoacidóze. Výsledkem těchto procesů může být až tzv. diabetické kóma, které bezprostředně ohrožuje život člověka.

Dlouhodobými komplikacemi cukrovky pak mohou být poškození ledvin (diabetická nefropatie), zraku (diabetická retinopatie) nebo nervového systému (diabetická neuropatie).

Cukr jako droga aneb Proč nám sladké tolik chutná?

Pokud sníme nebo vypijeme jednoduché cukry, ty se snadno vstřebávají ze zažívacího ustrojí a poměrně rychle vedou ke zvýšení hladiny krevního cukru. Za to je člověk „odměněn“ vyplavením látky zvané dopamin v mozku, což je spojeno s příjemnými pocity podobně jako při užití některých drog. Ovšem rychle zvýšená hladina glukózy vede k uvolnění hormonu inzulinu ze slinivky, který motivuje tělesné buňky k vychytávání krevního cukru a k jeho zpracování na zásobní tuky. Rychlý pokles hladiny glukózy ale u člověka vyvolá pocit hladu, který ho motivuje k další konzumaci jídla, a tím se startuje opakování celého cyklu.

Po určité době tímto způsobem u člověka vzniká návyk na konzumaci jednoduchých cukrů, protože ty nejrychleji „odmění“ jedlíka vyplavením dopaminu v mozku. Problém je zvláště ožehavý, pokud si takovou závislost na své dávce jednoduchých cukrů člověk vypěstuje už v dětství. Podle studií Státního zdravotního ústavu bohužel české děti ve věku 6 až 15 let konzumují množství přidaných cukrů v potravinách o 40% vyšší, než Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za přijatelnou dávku.

Nejez tolik sladkého, zkazíš si zuby

Po dlouhé desítky let a velice podrobně je zdokumentována souvislost mezi konzumací jednoduchých cukrů a výskytem zubního kazu. Později se začala zkoumat také možná souvislost mezi cukry v potravě a dalšími zdravotními problémy, jako jsou cukrovka, obezita nebo nemoci srdce a cév. Tyto nemoci trápí velkou část populace vyspělých zemí a patří k nejčastějším příčinám úmrtí.

Skupina pěti skandinávských zemí (Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Island) proto požádala Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) o odborné zhodnocení vědeckého poznání ohledně vztahu obsahu cukrů v potravě a vzniku vybraných nemocí. Panel expertů prošel mnoho tisíc vědeckých studií a v červenci letošního roku zveřejnil návrh svého stanoviska, které je do konce září otevřeno k veřejnému připomínkování kohokoli z veřejnosti.

Kolik cukrů v potravě je z hlediska zdraví ještě přijatelné?

Celkově odborníci EFSA došli k závěru, že je vědecky podložená souvislost mezi mírou konzumace cukrů a celou řadou vážných onemocnění. Dále konstatovali, že není možné stanovit tolerovanou horní hranici příjmu cukrů, která by neměla negativní zdravotní účinek. Doporučují proto, aby konzumace přidaných cukrů v potravinách bylo co možná nejnižší.

Čtěte také

Odborná zpráva hodnotila odděleně sílu vědeckých důkazů pro souvislosti mezi konzumací různých zdrojů cukrů a vznikem konkrétních onemocnění. Z tohoto pohledu dopadly nejhůře nápoje slazené cukry, u kterých existují silné důkazy o spojení se vznikem obezity, cukrovky 2. typu, vysokého krevního tlaku a nemocí srdce a cév. Jako středně silné jsou hodnoceny důkazy pro vznik dny. Jako slabé pak pro zvýšení hladiny cholesterolu nebo pro choroby jater. Zpráva také konstatuje, že ve většině evropských zemí a ve většině věkových skupin mají konzumenti nápojů slazených cukrem (limonády atd.) vyšší příjem přidaných a volných cukrů než konzumenti jakýchkoli jiných typů potravin.

autoři: Miroslav Šuta , Vladimír Šťovíček | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio