Smíchat více vzorků pro PCR testy a ušetřit. Když je v Česku málo nakažených, je ideální zkusit takzvaný pooling

14. červen 2021

Pandemie koronaviru u nás slábne. Laboratoře denně odhalí už jen stovky případů nákazy a dá se čekat, že podobně jako před rokem bude díky teplému počasí i nadále klesat množství viru mezi lidmi. Podle odborníků je to ideální příležitost zvýšit kapacitu PCR testů použitím metody takzvaného poolingu. Na první pohled to vypadá jednoduše. Stačí smíchat několik odebraných vzorků dohromady a jedinou analýzou zjistit, jestli obsahují koronavirus SARS-CoV-2, anebo ne.

„Poolování z angličtiny znamená spojování vzorků do jednoho,“ přbližuje princip David Švec z výzkumného centra Biocev.

„Jakmile zpoolovaný vzorek vyjde negativní, tak s jistotu jsou negativní všechny vzorky. Pokud vyjde pozitivní výsledek, tak se pak musí roztestovat jednotlivě vzorky znovu, aby se přišlo na to, kdo je ten pozitivní.“

Ideální pro homogenní skupinu testovaných

Metoda poolingu vzorků u PCR analýzy může zvýšit kapacitu laboratoří. Zvláště když v této chvíli jsou podle generálního ředitele společnosti AeskuLab Kamila Doležela u nás už vhodné podmínky pro její použití.

Čtěte také

„Díky tomu, že v tuto chvíli je v celé České republice velice nízká prevalence, tedy počet infikovaných pacientů v jednotlivých regionech, tak by se určitá forma poolingu dala použít,“ míní.

A to v případě screenigových preventivních testů na covid, protože u diagnostického PCR testu, na který příznakového člověk odešle lékař, je nutné zachovat jednu analýzu na jeden vzorek. Naopak pro testování ve školách nebo ve firmách je poolování aktuálně výbornou variantou. 

Neplatí, že když pooluju osm vzorků na jeden test, takže vydělím náklady osmi.
Kamil Doležel

„Pooling se využívá primárně pro homogenizovanou skupinu lidí, která má nějaký způsob chování, co se pravidelně opakuje. Současně se ta skupina vyskytuje v prostředí, které je také homogenní. A ideální je, když má skupina i podobnou věkovou strukturu,“ vysvětluje Doležel, podle kterého je tak vysoká pravděpodobnost, že v těchto případech budou všechny vzorky mít stejný – negativní - výsledek.

Čtěte také

Laboratoře díky tomu za stejný čas zpracují více vzorků a do určité míry se tak mohou snížit i náklady.

„Ale neplatí, že když pooluju osm vzorků na jeden test, takže vydělím náklady osmi. Tak to nefunguje, protože v některých etapách toho procesu s tím vzorkem musíme pracovat 1:1 a bez ohledu na to, jestli ho potom do přístroje mixujeme ve větším množství,“ přibližuje Doležel.

PCR testy jako etalon kvality

I při poolování je ale nutné garantovat dostatečnou přesnost výsledku. „Samozřejmě čím více vzorků spoolujete, tím více citlivosti ztratíte,“ upozorňuje Martin Dienstbier, ředitel společnosti Diana Biotechnologies, největšího českého výrobce covidových PCR testů.

„Každá laboratoř by si to měla sama validovat a najít si ten optimální krok. Jsme rádi, že většina kvalitních laboratoří má na to stejný pohled, že PCR testy by měly zůstat jako etalon kvality.“

Ve škole čtyři až deset vzorků dohromady 

Při nastavení pravidel pro školní testování doporučil Státní zdravotní ústav spojit dohromady maximálně čtyři až deset vzorků na jednu analýzu, přičemž podle Kamila Doležela je na každé laboratoři, aby si nastavila svůj optimální poměr:

Čtěte také

„To správné namíchání počtu vzorků do jednoho testu je závislé na konkrétní laboratoři, která musí provést určité indikativní studie a validační testy podle toho, jakou má metodologii a standardizovaný postup zpracování toho testování. Pro určitou cílovou skupinu si musí být jistá, jak velké množství vzorků může smíchat dohromady. Protože od toho se odvíjí schopnost detekovat signální křivku toho onemocnění. Namícháte-li velké množství, mohlo by se stát, že vám uniknou pacienti, kteří jsou pozitivní, ale ve výsledku se budou jevit jako negativní.“

Byla to taková zoufalá reakce na počáteční nastavení úhrad, které stát určil na 300 korun, takže laboratořím nic jiného nezbývalo.
Martin Dienstbier

Zároveň je nutné přenastavit systém laboratoře na společné vzorky, a to včetně registrace. Pooling využívají především velké laboratoře k preventivnímu PCR testování zdarma, na které mají lidé od června nárok dvakrát za měsíc. Laboratořím za ně zdravotní pojišťovny zaplatí 814 korun.

Čtěte také

„Zatím se poolování v České republice ve velkém příliš nepoužívá. Byla to taková zoufalá reakce na počáteční nastavení úhrad, které stát určil na 300 korun, takže laboratořím nic jiného nezbývalo. Co jsme v kontaktu s laboratořemi, které považujeme za kvalitní diagnostické laboratoře, tak ty se snaží poolingu vyhnout. Je možné, že se tady malé poolování prosadí – pokud to bude dobře zvalidováno, tak proč ne. Ale myslím, že je možné dělat kvalitní testy za těchto podmínek i bez poolingu,“ shrnuje Martin Dienstbier z Diana Biotechnologies.

Vždycky totiž existuje možnost, že viru bude mezi lidmi víc a pooling by tak testy naopak prodražil.

Poslechněte si celou reportáž Evy Kézrové.

autor: Eva Kézrová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.