Sokol slaví 160. narozeniny. Je spojen nejen se sportem, ale i s folklorem

Před rovnými 160 lety se začala psát historie tělovýchovné organizace Sokol, jednoho z prvních českých spolků, jehož působnost zasáhla město i venkov. Byla založena v roce 1862 Jindři­chem Fügnerem a Miroslavem Tyršem. Jak uvádí prvorepublikový slovník, „Sokolstvo mělo dva muže: Tyrš byl estét a jeho myšlenka byla tvůrčí myšlenkou sochařovou. Chtěl zdraví ducha ve zdravém těle, ale neměl organizační schopnosti těch dimensí jako Fügner. Ten věděl, v jaké době je a jak zapůsobí jeho impuls.“

Tělocvičná jednota pražská, jak se organizace původně jmenovala, začala používat název Sokol v roce 1864. Už v prvním roce svého působení měl spolek v Praze tisíc členů a mimo hlavní město byly ustaveny jednoty v Brně, Jaroměři, Jičí­ně, Kolíně, Kutné Hoře, Nové Pace, Příbrami a Turnově. Šíření sokolských myšlenek a s nimi spojeného národního uvědomění bylo podporováno také novou společenskou aktivitou – sokolskými výlety, při nichž se lidé z měst dostávali do blízkého kontaktu s venkovem.

Mánes i Masaryk

K tělocvičnému spolku Sokol se od počátku hlásila řada významných osobností. Jeho prapor a kroj navrhl Josef Mánes, který motivicky pracoval s vyjádřením vzta­hu k ostatním slovanským národům. V podobném duchu vyznívaly mnohé sokolské aktivity, třeba maškarní plesy zvané šibřinky v tematických kostýmech, např. Selská svatba v roce 1875, Slovač 1898 či Český masopust 1924.

Po vzniku Československé republiky, a ze­jména po úspěšném VII. všesokolském sletu v roce 1920 se počet členů dále zvyšoval. Hlásily se k němu osobnosti jako Tomáš Garrigue Masaryk nebo Edvard Beneš. Po druhé světové válce vykazoval Sokol milion členů. Úcta k národním tradicím vedla k zařazování lidových písní a tanců do sokolských aktivit. Jednoty také pořádaly kulturní produkce související s výročním zvykoslovím.

Slovácký den

Průvod s účastí jízdy králů z několika slováckých obcí doprovázely již sokolský slet v Uherském Hradišti v roce 1911. V rámci oslav 50. výročí založení Sokola v tomto městě byl roku 1922 zřízen národopisný odbor. Jeho iniciátorem a jednatelem byl právník František Kožík, otec známého spisovatele, který připravil Slovácký den se záměrem představit obyčejové a taneční tradice regionu. Podobných so­kolských slavností se v Čechách a na Moravě uskutečnila celá řada a jsou zdokumentovány v místních dějinách jednotlivých vesnic a měst.

Sokol, Orel, jednoty agrárního dorostu a další předválečné organizace byly jako nepohodlné, či dokonce nebezpečné novému režimu zakázány v roce 1948. Sokolské národopisné skupiny dostaly nové zastřešení v podobě státem kontrolovaného folklorního hnutí. Mnohé ze souborů se však do náruče spolku vrátily po obnovení Sokola po roce 1989.

Podle dostupných informací Sokol v současnosti zřizuje vedle tělocvičných jednot i stovku divadelních souborů vč. loutkářských, 24 pěveckých sborů a stejný počet folklorních souborů, mezi nimi slavné pražské Vycpálkovce, z našeho západočeského regionu ještě klatovskou Šumavu, soubor Skanzen Škoda Plzeň nebo Soubor Jiskra 58 Sokol Valcha Plzeň.