Spánková apnoe zvyšuje riziko závažnějšího průběhu covid-19. Kvůli zástavám dechu se pacienti hůř okysličují
Spánková apnoe je vážná porucha spánku, pro kterou jsou typické opakující se dýchací pauzy. Pro lidský organismus jsou nebezpečné, protože kvůli zástavám dechu se tělo nedostatečně okysličuje. Léčba spánkové apnoe se dramaticky změnila právě před čtyřiceti lety.
První apnoe byly popsány v 50. letech minulého století. Ale teprve na počátku 80. let přišel převrat v léčbě obstrukční formy spánkové apnoe, která je nejrozšířenější a je příčinou zástavy dechu uzávěr horních cest dýchacích. Nemoc se častěji objevuje u mužů a nejčastěji u těch, kteří jsou obézní a zároveň chrápou.
Čtěte také
„Novou metodu léčby vymyslel profesor Collin Sullivan z Austrálie právě před čtyřiceti lety. Spočívala v takzvaném přetlaku v horních cestách dýchacích, kterého se dociluje pomocí speciální masky, jejímž prostřednictvím pacient přijímá vzduch o vyšším tlaku, který brání kolapsům hltanu. To je základní důvod, proč má nemocný apnoické pauzy,“ vysvětluje profesor Karel Šonka z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Přestože materiál i tvar masek se v uplynulých desetiletích postupně měnily, princip léčby zůstává stále stejný. Speciální masku si pacienti berou na každou noc a měli by tak činit, i pokud prodělávají covid-19.
Spánková apnoe totiž může jejich stav ještě zhoršovat – jsou častěji hospitalizováni a podle některých studií také častěji umírají. Pokud ale používají při onemocnění masku, mohou tak dostávat vzduch z masky a zároveň i kyslík, pokud ho potřebují.
Více si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Autogenní trénink může zlepšit spánek a ulevit od úzkostí, říká propagátorka metody Víchová
Lépe spát a méně se stresovat nám může pomoct sto let stará technika zvaná autogenní trénink. Jak, to poradí psycholožka Veronika Víchová. Připravila Martina Rasch.
-
Úzkosti i poruchy spánku. Psychologickou pomoc potřebuje v době pandemie koronaviru více lidí
Lidé trpí v době koronavirové pandemie častěji duševními problémy, kvůli kterým vyhledávají odbornou pomoc.
-
Spánek po půlnoci je nejdůležitější. Kolik bychom toho měli ideálně naspat?
21. březen je Mezinárodním dnem zdravého spánku. Ne každý má to štěstí, že se vždy dobře vyspí. Někteří by nejraději spali i přes den, dalším naopak dělá problém zabrat.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
