Spartě chybí obětavost, prohrát čtyři zápasy za sebou není náhoda, hodnotí Martin Procházka

O víkendu vyhrály čtyři týmy, které jsou na spodku tabulky – Zlín, Kladno, Liberec a Vítkovice. Co to znamená?

Čtěte také

I buly se dá natrénovat. Plekanec si přivezl z NHL speciální stroj, popisuje Martin Procházka

Je to možná taková souhra, že vyhrály v jeden den všechny týmy dole. Na druhou stranu tyto týmy vědí, že by jim to taky mohlo utéct, mohly by se od nich týmy ve střední části hodně vzdálit a pak by to bylo pro ně nepříjemné. Takže je jasný, že jdou do každého zápasu na sto procent, jsou připravení bodovat. Skoro všem se to podvedlo doma, kromě Vítkovic, které vyhrály v Karlových Varech. Takže to je známka toho, že na domácích kluzištích je potřeba vyhrávat.

Sparta prohrála čtyři poslední zápasy, ve kterých vždy vedla. Co se děje s týmem?

Mě to také překvapuje, přece jenom Sparta není žádný nezkušený tým. Myslím si, že to u Sparty načal zápas doma s Kladnem, kde měli utkání pod kontrolou, ale nakonec ho prohráli, utkání, kde bylo přes 14 tisíc diváků. Následně to Pražané potvrdili v dalších utkáních… Jsou tam individuální chyby, a také mi přišlo, že když utkání vedou o dvě nebo tři branky, tak vypnou a nehrají naplno. Není tam obětavost. Týmy, i když prohrávají, tak skákají po hlavách do střel, jsou obětavější. U Sparty mi toto trošku chybělo. Budou tam spíš nějaké individuální věci, a pak to vypadá tak, že celý tým se složí. Je potřeba si sednou a všichni pracovat trochu jinak.

V Kometě Brno a Zlínu zazněla kritika klubu ze stran fanoušků jak na sociálních sítích, tak před i na stadionu. Zažil jsi někdy, že na vás fanoušci čekali před stadionem a chtěli si to vyříkat?

Taky jsem to zažil na Kladně, fanoušci nebyli spokojení, a když jsme měli delší sérii, kdy jsme prohráli několik zápasů v řadě, tak přišla kritika nejenom od fanoušků během zápasu, ale i po zápase. Bývalo dokonce i zvykem, že jednou za čtrnáct dní užší vedení fanoušků si chtělo sednout si s nějakým hráčem. Já jsem k tomu úplně nebyl nakloněn, protože přeci jenom – hráč je hráč a fanoušek je fanoušek. Jeden bez druhého také ale také nejde, hráči jsou rádi, když fanoušci na stadion chodí, dělají skvělou atmosféru. Ale musí tam být určitá mez kritiky. Hokej je kolektivní sport, není to nikdy o individuálních hráčích, takže když si vyberou jednoho hráče a toho hodně kritizují, tak to není úplně fér.

Čistá hra Martina Procházky každé úterý na Radiožurnálu Sport|foto:Aleš Vavřík