Spát méně než sedm hodin je rizikové, ve spánku se mozek připravuje na bdělost, říká profesor Šonka
„Člověk je biologicky denní tvor. Proto je důležité být vzhůru v době, kdy je světlá část dne, tedy alespoň většinu doby, kdy je světlo. A exponovat se slunečními svitu,“ nabádá profesor Karel Šonka z Centra pro poruchy spánku a bdění Neurologické kliniky První lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. (Vysíláme v repríze.)
„Moderní společnost posouvá večerní usínání dál a dál. A pokud posouvá i probouzení do dopoledne, tak má člověk nepřirozený cirkadiální rytmus, a to přispívá k různým postižením, které zčásti souvisí s tím, že je málo vystaven slunečnímu svitu,“ míní Šonka.
Ve spánku se totiž mozek připravuje na další bdělost. „Bez dostatečného spánku je schopnost mozku vykonávat všechny funkce, které organismus vyžaduje, nedokonalá,“ varuje.
Čtěte také
Spánek se účastí paměťových funkcí, regulace nálady a celého duševního stavu.
Šonka uznává, že potřeba spát krátce, nebo dlouho je individuální. „Záleží do určité míry na tom, jak efektivně člověk dobu spánku využije. Protože jsou různá spánková stadia a některá jsou důležitější, některá méně. A zdá se, že kdo je schopen odespat v relativně krátkém času ta důležitá spánková stadia a spánek není příliš krátký, tak to může pro něj být výhodné, protože ušetří trochu času.“
„Obecně bychom ale neměli spát méně než sedm hodin, protože velké populační studie ukazují, že ti, kdo spí méně, jsou v riziku některých nemocí,“ dodává Šonka.
Poslechněte si celé Studio Leonardo. Karla Šonky se Andrea Skalická ptá třeba na to, jak poznat poruchy spánku a jak se dají léčit.
Související
-
Spánková apnoe zvyšuje riziko závažnějšího průběhu covidu-19
Spánková apnoe je vážná porucha spánku, pro kterou jsou typické opakující se dýchací pauzy. Léčba spánkové apnoe se dramaticky změnila právě před čtyřiceti lety.
-
Probdělá noc zvyšuje emoční stres, tlumí ho naopak hluboký spánek
O přínosu běhu do schodů, předškolácích u obrazovek a o hlubokém spánku. Účinkují neurofyziolog František Vyskočil, molekulární genetik Jan Pačes a herec Kajetán Písařovic.
-
Chrápání není totéž co apnoe. Existují tiší apnoici i chrápači, kteří apnoiky nejsou, tvrdí lékař
Hostem Hovorů je onkolog Jan Klozar. Dozvíte se také, že až 30 procent populace trpí nespavostí. Proč na chrápání a spánkovou apnoe nejsou dodnes žádné léky?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
