Špičatý klobouk, kotel, kočka. Pivovarnictví patřilo ženám, dokud to nezměnily hony na čarodějnice

Lidé pijí pivo už skoro sedm tisíc let. A po většinu té doby ho vařily ženy. Platilo to všude – od starověkého Egypta až po středověkou Skandinávii. Pivo se užívalo pro náboženské obřady, hlavně ale bylo kaloricky bohatým domácím nápojem.

Je dobře známo, že první písemnou zmínku o přidávání chmele do piva zanechala svatá Hildegarda von Bingen, křesťanská mystička žijící ve 12. století na území dnešního Německa.

Čtěte také

Belgičtí mniši hledali 220 let ztracený recept na pivo. Nakonec ho dokázali uvařit podle starých záznamů

Od doby kamenné až do 18. století bylo pivo základní poživatinou většiny rodin v Anglii i v jiných částech Evropy. Tento nápoj totiž nabízel levný způsob, jak uchovávat a spotřebovávat obilí. Pivo, plné sacharidů i bílkovin, bylo důležitým zdrojem živin. A jeho příprava patřila mezi obvyklé ženské domácí práce.

Některé podnikavé ženy prodávaly domácí pivo i na tržišti. Pro vdovy nebo neprovdané ženy to byl způsob, jak si přijít k nějakým penězům navíc, vdané ženy ho zase prodávaly spolu se svými manžely.

Kdyby bylo možné vydat se proti proudu času a navštívit anglické středověké nebo renesanční tržiště, podle akademičky Brooksové bychom spatřili obrázek, který by připadal povědomý: ženy ve vysokých špičatých kloboucích stojící u velkých kotlů. Nebyly by to však čarodějnice, ale pivovarnice.

Vysoké špičaté klobouky prý tyto ženy nosily proto, aby byly na přeplněných tržištích dobře vidět. Své pivo dopravovaly v kotlích, a pokud ho prodávaly přímo z domova, mívaly i kočky – ne ovšem jako čarodějné pomocníky, ale proto, aby chránily zásoby obilí před drobnými hlodavci. Někteří odborníci se proto domnívají, že představa o čarodějnicích vzešla právě z podoby žen-pivovarnic.

Aby se mohly ženy věnovat dětem

V době, kdy ženy v Anglii, Irsku i ve zbytku Evropy upevňovaly své postavení na trhu s pivem, přišla doba inkvizice. Nový přístup k náboženství, který je možný pozorovat od počátku 16. století, s sebou přinesl přísnější dodržování genderových norem a také pronásledování čarodějnic.

Mužští pivovarníci v tom uviděli příležitost. Aby se zbavili konkurence, začali prý obviňovat ženy, které vařily pivo, že jsou čarodějnice a že ve svých kotlích ve skutečnosti vaří magické lektvary. A tyto pomluvy se bohužel ujaly, konstatuje Brooksová.

Čtěte také

Německý farář žádá rehabilitaci pro desetitisíce upálených čarodějnic

Pro ženy začalo být vaření a prodej piva postupem času čím dál tím nebezpečnější, protože lidé si je mohli splést s čarodějnicemi, usuzuje americká výzkumnice. Ženy obviněné z čarodějnictví společnost ostrakizovala, hrozilo jim ale i vězení nebo dokonce smrt.

Je zároveň docela dobře možné, že někteří muži nevěřili, že pivovarnice opravdu jsou čarodějnicemi. I tito lidé si ale nejspíš říkali, že by ženy neměly vařením piva trávit tolik času. Je to náročný proces: samotné vaření trvá hodiny, kromě toho je třeba počítat s úklidem nebo zvedáním těžkých balíků obilí.

Když ženy nevařily pivo, měly podstatně víc času věnovat se dětem. Ví se, že už v 16. století některá města, například anglický Chester, ženám prodej piva zakázala. Americká vědkyně se domnívá, že k tomu nejspíš vedly obavy, aby se z mladých sládkových nestaly staré panny.

Pivo jako znak maskulinity

Muži si své postavení v oboru udrželi. Deset největších pivních společností na světě řídí muži – mezi řediteli to platí bez výjimky, většinové zastoupení ale mají i ve správních radách. A velké pivní společnosti také často prezentují pivo jako mužský nápoj. Někteří vědci dokonce reklamy na pivo popisují jako jakési „manuály maskulinity“.

Stejný genderový nepoměr panuje i v personálním obsazení menších pivovarů. Studie Stanfordovy univerzity ukazuje, že 17 procent minipivovarů sice má alespoň jednu ředitelku, ale jen 4 procenta z nich zaměstnávají sládkovou – odbornici, která dohlíží na proces vaření piva.

Samozřejmě to takhle být nemusí. Po většinu historie to totiž vypadalo úplně jinak, uzavírá na akademickém webu Conversation Laken Brooksová z Floridské univerzity.

Jak dopadl berlínský experiment se zmrazenými nájmy? O nové opeře v Sevastopolu a protiruských sankcích. A o osudu teroristy v Řecku, který zahájil protestní hladovku.

To jsou témata sobotního Světa ve 20 minutách, který připravil Miroslav Tomek.