Společné nákupy plynu jsou jedním z cílů EU. Zejména pro menší ekonomiky by mohly být velmi výhodné, míní analytik v oblasti energetiky Gavor

Mimořádné jednání ministrů potvrdilo, že unijní státy nový balík opatření podporují. „Ministři pro energetiku měli příležitost věnovat se opatřením do o něco většího detailu než premiéři či prezidenti na předcházejícím summitu,“ rozebírá unijní zpravodaj Českého rozhlasu Viktor Daněk.

„Balík zahrnuje společné nákupy zemního plynu, které by měly odstartovat na jaře k opětovnému doplnění zásobníků. Je tam mechanismus povinné solidarity v zajištění nouzových dodávek zemního plynu mezi unijními státy a také mechanismus na zásahy do fungování nizozemské plynové burzy,“ vypočítává součásti projednávaného balíku opatření Daněk.

Čtěte také

Julie Hrstková: Plyn stát teplárnám zastropuje. Ti, co jedou na uhlí či biomasu, mají smůlu

Podle ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřího Gavora by burza měla fungovat jako pomocník pro obchodníky. „Všichni na to spoléháme. Je to platforma, která je mezinárodně platná. Byla by škoda ji kvůli těmto negativním zkušenostem zcela odbourat,” tvrdí. „Evropská komise má v úmyslu zavést něco, co se pracovně nazývá dynamický cenový strop.”

K zavedení opatření na burze vedou nedávné negativní zkušenosti. „V průběhu srpna skákaly ceny zejména plynu, ale i elektřiny během jediného dne o stovky eur za MWh. V té chvíli burza přestala dávat správné cenové signály. To se projevilo následně, kdy se během velice krátké doby vysoké ceny zase zřítily zpět,“ dodává Gavor.

Strop pro plyn na výrobu elektřiny

České předsednictví nyní musí vyřešit dílčí výhrady některých ministrů. „Mezi ně patří například obava, aby zásahy do plynové burzy neohrozily obchod a případně i dodávky plynu. Objevily se i jiné, ale že by tyto výhrady nějakým způsobem ohrozily projednávání balíku, ministr Jozef Síkela z hnutí STAN neočekává,“ popisuje Daněk.

Námět na společné nákupy plynu padl ještě před ruským útokem na Ukrajinu.
Jiří Gavor

Debata o chystaném stropu ceny plynu pro výrobu elektřiny je momentálně ještě složitější. Cílem je omezit přenášení vysokých cen plynu do elektřiny. „Premiéři se minulý týden na summitu průlomově shodli a pověřili Evropskou komisi přípravou konkrétního návrhu,” komentuje Daněk.

„Vyvíjí se to správným směrem. To klíčové, tedy zastropování cen plynu na evropské úrovni ať už jde o plyn pro elektrárny, čili na výrobu elektřiny, anebo nějaké oddělení ceny plynu od elektřiny, se ale pořád nedaří,“ doplňuje Klímová.

Čtěte také

Příští rok bude komplikovanější. Plyn v zásobnících je třeba uspořit, vyzývá Niedermayer

Některé státy se totiž zastropování cen plynu pro výrobu elektřiny obávají. „Jednou z obav je, aby fakticky dotovaná elektřina z plynu nebyla ve výsledku levnější než jiné zdroje a důsledkem by pak mohl být růst spotřeby stále ještě nedostatkového plynu,“ popisuje Daněk. „Komise v dokumentu píše, že strop proto bude muset být nastaven poměrně vysoko.“

Dále tam také píše, že bude složité zabránit tomu, aby dotovaná elektřina nekončila na trzích mimo EU. Státům také zbývá vyřešit, jak rozdíl mezi tržní a zastropovanou cenou plynu elektrárnám zaplatit. „Pokud by peníze šly z národních rozpočtů, byla by zátěž podle Komise nerovnoměrně rozložená,“ dodává Daněk.

Společné nákupy plynu

Dalším z projednávaných opatření je přechod na společné nakupování plynu. „Cesta je ale trošku obtížná. Námět na společné nákupy plynu padl ještě před ruským útokem na Ukrajinu už na závěr roku 2021. Zatím se v tom moc nepokročilo, nicméně je to jeden z cílů, na kterém se členské státy shodují,“ tvrdí Gavor.

Čtěte také

Plyn už asi nikdy levný nebude. Energetiku můžeme postavit na obnovitelných zdrojích, míní Sedlák ze Svazu moderní energetiky

Společné nakupování plynu může být pro jednotlivé země velice výhodné. „Pokud má kupující silnou kupní sílu, tak má i dobrou vyjednávací pozici, a to může být velice výhodné zejména pro menší ekonomiky, malé země, které nemají tak velké mezinárodní společnosti, které se pohybují na mezinárodním trhu s plynem.“

Projednávaná opatření jsou podle Klímové jakýmsi základem pro přípravu na extrémní situace. „Jde o to předejít nějakému velkému chaosu a kolapsu ekonomiky, pokud by opravdu došlo k zastavení dodávek. Proto je důležitá solidarita mezi státy, je potřeba se dohodnout, za jakých podmínek budou státy povinné si vzájemně pomáhat.”

V celém pořadu Téma dne se také dozvíte, jak se vyvíjí cena plynu na burze v závislosti na situaci a spolehlivosti dodávek a jaký vliv to má na projednávání nového balíku či jakým způsobem se země budou moci připravovat na příští zimu. Pořadem provází Lukáš Matoška.