Společné prohlášení mezinárodních organizací k záměru vlády zrušit rozhlasové a televizní poplatky a nahradit je financováním veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu
Evropská vysílací unie (European Broadcasting Union) a další organizace vyjadřují vážné znepokojení:
My, níže podepsané organizace, bychom rády vyjádřily své vážné znepokojení nad záměrem české vlády, který byl oznámen ve veřejných prohlášeních dne 15. června 2026, nahradit stávající model financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) z poplatků přímým financováním ze státního rozpočtu od ledna 2027.
Čtěte také
Ačkoli různé modely financování mohou být v souladu s evropskými standardy, jsme pevně přesvědčeni, že jakákoli reforma financování veřejnoprávních médií, bez ohledu na zvolený model, musí být adekvátní, stabilní, předvídatelná a musí být doprovázena silnými a závaznými zárukami redakční nezávislosti. Stávající model už po desetiletí zajišťuje stabilitu, nezávislost a veřejný přínos.
Tento standard stanoví Evropský akt o svobodě médií (EMFA) a normy Rady Evropy, včetně doporučení Parlamentního shromáždění č. 1878 (2009) o financování veřejnoprávního vysílání a doporučení CM/Rec(2012)1 o správě veřejnoprávních médií.
V celé Evropě fungují veřejnoprávní média v prostředí dezinformačních kampaní, rostoucí politické a sociální polarizace, klesající důvěry, rostoucího geopolitického tlaku a vzestupu velkých zahraničních technologických společností. Za těchto okolností oslabení nezávislých národních veřejnoprávních médií představuje riziko oslabení společností.
Zvláště nás znepokojují následující prvky oznámeného návrhu:
Výše financování
Podle informací zveřejněných vládou by navrhované přidělení 5,74 miliardy Kč pro ČT a 2,065 miliardy Kč pro ČRo představovalo významné snížení ve srovnání se současnou úrovní příjmů, které mají tyto dvě instituce k dispozici.
Čtěte také
Jak ČT, tak ČRo veřejně prohlásily, že tyto částky by nestačily k udržení současného rozsahu jejich veřejnoprávních povinností a jejich investic do kvalitního lokálního a domácího obsahu celostátního významu napříč platformami. Takový přístup by podkopal jejich schopnost udržovat regionální služby, kvalitní žurnalistiku, kulturní produkci, sportovní zpravodajství a mezinárodní vysílání a snížil by jejich kapacitu investovat do kvalitního domácího obsahu, který slouží veřejnému zájmu a posiluje národní kulturní a demokratický život.
Znepokojuje nás rovněž to, že navrhovaná úroveň financování by ve skutečnosti vrátila financování českých veřejnoprávních médií na úroveň srovnatelnou s úrovní přibližně před dvěma desítkami let, a to navzdory značné inflaci a nárůstu nákladů na produkci, distribuci a technologie v tomto období.
Záruky nezávislosti
Na základě aktuálně dostupných informací jsme nezaznamenaly návrhy legislativních záruk, jejichž cílem by bylo chránit ČT a ČRo před politickým vlivem na budoucí rozhodnutí o financování.
Čtěte také
Roční rozpočtové prostředky přidělované v rámci parlamentního procesu, pokud nebudou doprovázeny adekvátními zárukami (např. účelově vázané prostředky odolné vůči politickým vlivům, víceletý rámec, ochrana před svévolnými škrty), mohou zvýšit riziko politického vlivu na veřejnoprávní média. Jakákoli reforma by proto měla zahrnovat jasné a účinné mechanismy zaručující redakční a finanční nezávislost veřejnoprávních médií v souladu se standardy EMFA a Rady Evropy.
V této souvislosti vyvolává absence návrhů na ústavní nebo podobně silné záruky chránící dlouhodobou nezávislost veřejnoprávních médií další obavy ohledně institucionální autonomie ČT a ČRo.
Konzultace s ČT a ČRo
Navrhovaná výše financování byla oznámena bez předchozí konzultace s ČT a ČRo. Obě organizace uvedly, že návrh byl připraven bez zahájení diskuse se všemi relevantními zainteresovanými stranami nebo smysluplného zapojení dotčených institucí. Reformám tohoto charakteru a rozsahu by měly předcházet otevřené a inkluzivní konzultace zahrnující všechny relevantní zainteresované strany. Bereme na vědomí obavy vyjádřené zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu a veřejnou podporu, které se těmto obavám dostalo.
Veřejná debata
Reforma tohoto rozsahu, která ovlivní budoucí financování a správu českých veřejnoprávních médií, by měla být předmětem široké veřejné a parlamentní diskuse a měla by mít k dispozici dostatek času na důkladné posouzení. Na základě aktuálně dostupných informací zůstává nejasné, do jaké míry budou takové konzultace a debata součástí legislativního procesu. Vyzýváme orgány, aby zajistily, že všechny relevantní zainteresované strany budou mít příležitost se do diskuse zapojit. Jsme připraveni se této debaty zúčastnit, bude-li to považováno za užitečné.
Vhledem k tomu, že zaměstnanci médií veřejné služby dnes stávkují na protest proti změnám ve financování, vyzývají níže podepsané organizace české úřady, aby:
— upustily od změn, které by oslabily model financování, který už desítky let úspěšně zajišťuje nezávislost, stabilitu a veřejný přínos českých veřejnoprávních médií;
— zaručily, že jakákoli změna financování veřejnoprávních médií bude doprovázena silnými a právně závaznými zárukami zajišťujícími redakční a finanční nezávislost ČT a ČRo v souladu se standardy EMFA a Rady Evropy;
— zavedly skutečný a smysluplný konzultační proces s ČT a ČRo, v jehož rámci bude oběma institucím poskytnut dostatečný čas a příležitost zapojit se do projednávání jakýchkoli legislativních návrhů;
— podpořily širokou veřejnou a parlamentní debatu o budoucnosti financování veřejnoprávních médií v České republice, do níž budou zapojeny občanská společnost, odborníci na média a příslušné mezinárodní organizace;
— zajistily, aby podmínky financování zůstaly přiměřené a umožňovaly ČT a ČRo plnit jejich zákonem stanovené veřejnoprávní poslání, včetně regionálního vysílání, kulturní produkce, zpravodajství, sportu a mezinárodních služeb.
Podepsaní:
Výkonná rada EBU — jednomyslná podpora:
France Télévisions (Francie)
Sveriges Radio (Švédsko)
Rai (Itálie)
TV Monaco (Monako)
Suspilne Ukraine (Ukrajina)
BBC (Spojené království)
Litevský národní rozhlas a televize — LRT (Litva)
Bulharský národní rozhlas — BNR (Bulharsko)
RTP (Portugalsko)
Bayerischer Rundfunk — BR (Německo)
ORF (Rakousko)
Veřejnoprávní média, členové EBU — střední a východní Evropa:
Litevský národní rozhlas a televize — LRT (Litva)
Suspilne Ukraine (Ukrajina)
Gruzínská veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost — GPB (Gruzie)
Lotyšská veřejnoprávní média — LSM (Lotyšsko)
RTV Slovinsko (Slovinsko)
Rozhlas a televize Černé Hory — RTCG (Černá Hora)
Rozhlas a televize Bosny a Hercegoviny — BHRT (Bosna a Hercegovina)
Bulharská národní televize — BNT (Bulharsko)
Bulharský národní rozhlas — BNR (Bulharsko)
Polské rozhlasové vysílání (Polsko)
Chorvatský rozhlas a televize — HRT (Chorvatsko)
Rumunský rozhlas (Rumunsko)
Arménský veřejnoprávní rozhlas (Arménie)
Polská televize — TVP (Polsko)
Estonský veřejnoprávní vysílatel — ERR (Estonsko)
Srbské rádio a televize – RTS (Srbsko)
Rumunská televize – TVR (Rumunsko)
Mezinárodní organizace:
Reportéři bez hranic — RSF
Evropská federace novinářů — EFJ
Asociace evropských novinářů — AEJ
Aliance veřejnoprávních médií — PMA
Mediální organizace jihovýchodní Evropy — SEEMO
Evropské centrum pro svobodu tisku a médií — ECPMF
Mezinárodní tiskový institut — IPI
IPI Národní výbor pro Českou republiku (CZ IPI)
