Spor mezi sousedy vyvrcholil smrtí 27 psů

4. září 2008
Pod kůži

Ve Štarnově na Olomoucku někdo otrávil 27 psů. Jejich těla našel náhodný chodec v křoví u rybníka za vesnicí. Některým obyvatelům se paradoxně ulevilo. Zbavili se totiž částečně dlouholetého problému. Psí štěkání je v noci budilo. Z domu majitelky zvířat se šířil zápach. Musel ale problém vyrůst do takových rozměrů?

Nález 27 mrtvých psů v křoví u rybníka nedaleko obce Štarnov na Olomoucku - šokoval okolí. Policie zatím neví, kdo je tam hodil. Majitelka je ale známá. Žena ze Štarnova přiznala, že zvířata otrávila. Ale říká, že to udělala na nátlak místostarosty, který chtěl ve Štarnově vyřešit její dlouholetý spor se sousedy.

"Smrad, štěkot. Podívejte se na vzdálenost oken. Když si otevřu okno, abych vyvětral, tak nejsem schopen tři dny ten byt nějak vyčistit od toho smradu," uvedl soused Zdeňky Grohmannové, kterému měli její psi zadávit asi 26 slepic a dva králíky, když se podhrabali pod plotem. "Třikrát jsem volal policii, udělala nějaký protokol," doplnil.

Zápach zvířat jednoznačně potvrzuje, že stojíme před domem Zdeňky Grohmannové. Dům má rozbité okno a stojí téměř na konci Štarnova, obci se zhruba šesti sty obyvateli. "Já su od středy z toho úplně blbec," přivítala nás paní Gromanová, majitelka 27 uhynulých psů. "Teď nám to zatím nezdechá," řekla a doplnila, že svým psům dala sežrat otrávené granule. "Od rána už jezdím po Šternberku. Co ti lidé tam na mě řvou, to je hrůza, to se nedá vůbec vydržet. Nadávala mi tam, že jsem měla zdechnout místo těch psů, že takové krásné pejsky jsem otrávila. To je hrůza, já se tam nemůžu ukázat. Já jsem to nezavinila, to nebylo mojí vinou. Ten mě donutil k tomu, tak jsem jim to dala. Já trpím."

Kolem projel místostarosta Štarnova Stanislav Nikl, kterého Zdeňka Grohmannová označila za viníka. Právě on měl dovézt Zdeňce Grohmannové otrávené granule pro její psy. "To se samozřejmě nezakládá na pravdě. Nic z toho není pravda. Vše budu řešit na policii, takže nebudu s vámi hovořit. Bude pouze výslech, podání vysvětlení na Policii České republiky ve Šternberku. To je vše, co vám k tomu řeknu," uzavřel šternberský místostarosta.

K dnešnímu výslechu (4. 9.) by měli také jít Zdeňka Grohmannová a její soused kvůli slepicím, které psi zadávili. Právě tato událost dovedla dlouhodobé spory ženy a sousedů před policii. Obec lidem nepomohla, podle starostky neměli žádnou možnost. Zdeňka Grohmannová je soukromou osobou, na pozemek nikoho nepustila, nebyly důkazy o tom, že neplatí například poplatek za psy a že je neočkuje. Sousedům nepomohla ani petice. "Kolikrát je to takový smrad, jakoby se pálila kůže nebo chlupy. Z ničeho nic pak štěkot a jekot, jakoby psa někdo zabíjel. Najednou za tři, za čtyři minuty je klid. A potom zase. To štěká v kuse. V obci se připomínalo, že nemůžeme spát, že hluk se naměřit nedá a že smrad se naměřit také nedá," postěžoval si další ze sousedů Zdeňky Grohmannové a dodal, že na výtky vždy reagovala sprostě.

A jak se sousedy vycházela Zdeňka Grohmannová? "Stěžovali si, že psi štěkají v noci, že se nevyspí. Sousedovi sežrali devět slípek a ten kvůli tomu začal dělat bordel. Tak to začalo. Kdyby mě odstěhovali z tohoto baráku, tak se okamžitě odstěhuji se psy a nedám ani jednoho," dodala.

Kdo mrtvá těla psů pohodil do křoví, zjišťuje policie. V obci se tímto šokujícím způsobem částečně zbavili sousedského sporu, který několik let nedokázali řešit ani sami obyvatelé, ani obecní úřad.

0:00
/
0:00

Obec nic nezmohla, případem se zabývá policie

Představte si, že v domě vašeho souseda žije až 90 psů. Vadí vám hluk a zápach. Se sousedem jste se snažili domluvit, ale marně. Zřejmě se tedy obrátíte na obec. Jenže ani tam pravděpodobně neuspějete. Sousedské spory se totiž bez ochoty obou stran dohodnout se takřka vyřešit nedají.

To je i případ obce Štarnov na Olomoucku. Problémy obyvatel jedné z tamních ulic začaly veřejnost zajímat poté, kdy mrtvá těla skoro 30 psů našel náhodný chodec ve křoví u rybníka za vesnicí. Kdo je tam zavezl, šetří policie.

Obec Štarnov patří co do počtu psů na jednoho obyvatele na horní příčky pomyslného žebříčku. Až devadesátihlavou smečku měla podle svých slov Zdeňka Grohmannová. Jenže sousedé si stěžovali na noční štěkot a silný zápach. S majitelkou zvířat se nedomluvili, ani ona s nimi. " Jsem na ně sprostá, kdyby jste mě slyšela, tak mě nepoznáte. Nadávám, to máte slyšet, otřesné," uvedla Zdeňka Grohmannová.

Sousedé z okolí s majitelkou psů problém nevyřešili. Obrátili se proto na obec. "Sepisovala se petice a psalo se na obec, že nás to ruší. Nehledě na to, že jí to říkat bylo zbytečné," potvrdil jeden ze sousedů. Obec se o domluvu podle starostky Daniely Dvorské pokusila. Například domluvila odvoz psů do útulku. "Nabídli jsme jí, že bychom to i uhradili. Ale jeden den vždycky něco slíbila, a druhý den bylo všechno jinak. Takže když místostarosta objednal 20 míst pro část psů, tak druhý den neotevřela, nekomunikovala, psy nevydala. Cokoliv slíbila, tak to bylo všechno jinak," přiblížila starostka.

Chovatelka Zdeňka Grohmannová potvrdila, že psy měla už před dvěma lety obec odvézt do útulku. Ustoupila ale od toho. "Říkali do útulku a nikdo se o to nestaral, aby mi něco vzal," řekla. Psi tedy zůstali u majitelky a dál se množili. Žena platila obci poplatek za dvě zvířata. Že jich má víc, se podle starostky prokázat nepodařilo. "Naše prostředky jsou omezené. Kdyby byla paní Grohmannová podnikatelka, provozovala jakoukoliv činnost na základě živnostenského listu, tak bychom do té nemovitosti, kde je sídlo provozovny, mohli. To je několik právních předpisů - zákon o ochraně veřejného zdraví, zákony o odpadech, zákon na ochranu ovádu, může tam živnostenský úřad, může tam finanční úřad. Můžete do provozovny, pokud je to podnikatel. Pokud je to fyzická osoba, je tady Listina základních práv a svobod, nedotknutelnost obydlí. A pokud třeba neodvracíte hrozící nebezpeče, třeba při požáru , nebo se nestal trestný čin, tak nemůžete," popsala situaci starostka.

Dvůr a zahrada Zdeňky Grohmannové jsou zarostlé a plné věcí. Počet psů nezná ani nejbližší soused. "To je pro oči nebo pro kameru neprůstřelné. Je to zarostlé tak vysokými kopřivami, jako jsme my," řekl soused. Podle starostky Štarnova Daniely Dvorské byl jedinou možností, jak tento sousedský spor řešit, soud. "Je to protizákonné jednání postihnutelné na základě občanského zákoníku. Lidé se nechtějí soudit. Bojí se výdajů za právníky, bojí se zdlouhavosti, že by to stejně k ničemu nevedlo," upřesnila starostka.

Majitelka psů část zvířat otrávila. Řekla, že jim dala otrávené granule, které jí dovezl místostarosta Stanislav Nykl. Ten to odmítá. Těla mrtvých zvířat našel nedávno náhodných chodec u nedalekého rybníka ve křoví. Kdo tam těla odvezl, zjišťuje policie. Takové řešení sporu se sousedům nelíbí. Jak ale říkají, paradoxně jim to pomohlo. "Pěkné to nebylo, ale nám všem to pomohlo," řekl jeden ze sousedů a další dodal: "Je to určitě rozdíl, když tam štěkalo 60 psů a s tím, co jí zůstalo. Ale jestli se tam nechá víc psů, tak se to za nějaký čas zase rozmnoží a bude to to samé."

O tom, že obec nemohla spor řešit jinak, jsou přesvědčení i sousedé. Skutečně ale tamní úřad samosprávy nemohl udělat víc?

0:00
/
0:00

Obec měla dělat víc

Skoro třicet psů ze Štarnova na Olomoucku někdo otrávil. Policie případ šetří. Jejich majitelka přitom na zahradě chová další desítky zvířat. Veterináři požadují, aby byla majitelce odebrána. Pracovníci štarnovského obecního úřadu uvádějí, že majitelce v jejich jednání zabránit nedokázali. Na vše doplatili ale nejenom zvířata, ale také občané obce. Otázka nyní směřuje na mluvčího Krajského úřadu v Olomouci Tomáše Kocicha.

Když ve sporu majitelky psů vůči obyvatelům obce a přesně také zástupcům obecní samosprávy nepomůže obecní úřad, pomůže třeba krajský úřad?

"Na úvod musím říct, že se pohybujeme ve stejném právním rámci jako jej jmenovala paní starostka (Daniela Dvorská, pozn. red.). To znamená, že vycházíme ze stejných zákonů a my tu kompetenci nemáme. Jedinou kompetenci kraje je až odvolací řízení, pokud by se jednalo o přestupek týrání. Ale domníváme se, že tady je jeden zákon, který by se na situaci, která tam panuje, dal aplikovat. Je to zákon o veterinární péči, který definuje, jaké jsou povinnosti chovatele, že chovatel musí definovat zvířata v prostředí a podmínkách, které vyžadují biologické potřeby, biologické funkce, zdravotní sta, předcházet poškození a tak dále. Dále se v zákoně hovoří, že by měl být umožněn vstup zvěrolékaři a podobně. Nejsou-li tyto povinnosti splněny, je možné je sankcionovat od deseti až do padesáti tisíc korun. Toto je asi jediná právní norma, která umožňuje do případu vstoupit. Ovšem otázka je, do jaké míry by byla účinná."

Pochybila samospráva obce nějak v postupu, třeba že si ten zákon nevyhledala a nešla důsledněji tímto směrem?

"Nechtěl bych přímo říct, že pochybila. Vztah obce a kraje není, že my bychom byli nadřízení obcím. Ale našli by u nás nějakou metodickou pomoc, zorientovat se v tom a společně najít způsob, jak to řešit. To, co jsem říkal o zákonu o veterinární péči, nemusí být samospasitelné, ale zkusili bychom asi najít cestu pomocí tohoto zákona."

Jedna z posluchaček položila otázku, zda se do budoucna uvažuje o nějakém zákoně, který by mohl být účinnou obranou sousedů. Na otázku odpověděla inspektorka Ligy na ochranu zvířat Zuzana Semelová.

"Vždy záleží na vedení obce. Například ve Štarnově bylo před dvěma roky dáno rozhodnutí o odebrání, vše bylo nachystané a nakonec to obec zazdila. Myslím si, že ta paní měla těch psů hodně, nedá se ale říct, že vypadali špatně. Bylo jich akorát moc v nevhodném prostředí. Najdou se ale i dobráci, kteří ta zvířata hodí přes plot. Do budoucna by si to měly hlavně ohlídat obce. Jakmile se tam objeví takový člověk, měly by na vlastní náklady zvířata vykastrovat a nechat jí tam třeba dva, tři a ostatní umístit."

Tomáš Kocich, mluvčí olomouckého krajského úřadu mluvil o zákonu o veterinární péči. Připadá vám tento zákon a jeho použití v takových případech nadměrného množství a třeba i nezvládnutí zvířat vhodný?

"Zákon jako takový neurčuje, kolik takových zvířat má být. Ale znovu opakuji, že vždy to má být na obci a na sousedech, protože v tak malé obci určitě všichni věděli, co se děje, a mohli už dávno zakročit. Když odbor životního prostředí jim vyšel vstříc a chtěl jim pomoct, tak měli tuto pomocnou ruku vzít, a ne ji odmítat a nedělat mrtvého brouka."

Vy nemáte informace, proč se to nerealizovalo, když akce byla už skoro rozjetá?

"Nevím proč se to nerealizovala. Co jsem se dozvěděla, tak to bylo na vedení Štarnova, které se za to nepostavilo a které se o to nepostaralo. Jinak odbor životního prostředí ve Šternberku, a to mluvím i k dnešku, dělá všechno pro to, aby ta zvířata umístil na návrh veterinární správy z Olomouce. Mohu vás ujistit, že ty pracovnice dělají věci nad rámec svých pracovních povinností. A za to jim děkuji, protože tuto situaci dobře znám."

0:00
/
0:00

V pátek 5. 9. se pořad Pod kůži bude věnovat paralympiádě, která začíná v sobotu v Číně. Tématem bude otázka, proč někteří čeští paralympionici na onu paralympiádu jet nemohou.

autoři: blč , ela , lvb
Spustit audio

Více z pořadu