Staré továrny jsou svědci zanikající doby. Kde je ještě vidět a navštívit?

Pražírna kávy přestavěná z nádražního baráku v Liberci, rozhledna ze staré vodárny v Kolíně, galerie z městských jatek v Ostravě. To všechno jsou příklady toho, že staré továrny lze docela dobře přizpůsobit nové funkci. Úspěšné konverze sbírají ve Výzkumném centru průmyslového dědictví a najdeme je v nové knize Industriální situace / místo_tvar_program. A o několika zajímavých místech, které může každý navštívit, uslyšíte také v novém Bourání.

Jan Zikmund, Benjamin Fragner a Lukáš Beran|foto:Karolína Vránková, Český rozhlas

„Docházejí stavební materiály. Vy bouráte a zároveň hledáte materiál na něco nového,“ říká Benjamin Fragner. Je tedy logické to existující znovu využít. Jeho kolegové mají ještě mnoho dalších důvodů, proč nebourat staré průmyslové stavby. A dojde i na polemiku s mainstreamovým vkusem a s tím, že přestavby bývají vždycky „bílé, šedé a černé“, jak říká Lukáš Beran. Nejsou nové konverze zbytečně moc trendy? A jak dopadne Holešovická tržnice?

Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT sestavilo také unikátní databázi nejrůznějších průmyslových objektů, kterou lze najít na webu Industriální topografie. Mnohá tam uvedená místa je možné ještě navštívit a prozkoumat – než se tihle svědci zanikající průmyslové epochy přestaví nebo zmizí. Víc tipů objevíte i v Bourání.

Centrum právě slaví dvacet let. Co za tu dobu dokázalo? „Ve vší skromnosti se nám povedlo změnit uvažování,“ říká Lukáš Beran. Průmyslové stavby začaly lidi zajímat a připadají jim krásné.

Proč připadají průmyslové objekty krásné samotným výzkumníkům? I to se dozvíte v novém Bourání.

Bývalá prádelna v Meziměstí v publikaci Industriální architektura: tvůrci a plány|foto:Karolína Vránková, Industriální architektura: tvůrci a plány