Stavět jako z lega, objev klik-chemie vynesl svým objevitelům Nobelovu cenu. Pro jednoho z nich už druhou!

Teprve pátým člověkem v historii, který dostal dvě Nobelovy ceny, se stane americký chemik Barry Sharpless. Poprvé byl oceněn před jedenadvaceti lety, druhou cenu dostane společně s Američankou Carolyn Bertozziovou a Dánem Mortenem Meldalem za objev takzvané klik-chemie, ohlásil Olof Ramström ze švédské Královské akademie věd.

Chemie z dílků

„Je to v podstatě stejné, jako kdybyste stavěli z lega. Máte dílky, které zacvaknete do sebe a můžete z nich postavit velmi propracované domy, zařízení, vozidla, dokonce kosmické lodi. A podobné je to i s touto chemií, i když je to v mnohem menším, řekněme molekulárním měřítku. Všechno je malinkaté. Ale můžete to zacvaknout dohromady a sestavit tak velmi pokročilé struktury, a přitom způsobem, který je jednoduchý a přímočarý.“

Pomocí zacvakávací chemie se dají vytvářet nové materiály, léky, nebo připevnit značky na molekuly v lidských buňkách a objevovat nepoznaná zákoutí života, řekla během vyhlášení cen čerstvá laureátka Carolyn Bertozziová.

„Šlo nám o to, zobrazit na buňkách molekuly, které dosud nikdo neviděl,“ vysvětluje Bertozziová.

Menší než molekuly

Jména laureátů Nobelovy ceny za fyziku zní následovně: Francouz Alain Aspect, Američan John Clauser a Rakušan Anton Zeilinger. Jmenovaní prováděli pokus s mnohem menšími částicemi, než jsou molekuly. A prokázali, že částice na různých místech mohou být kvantově propojené, co se stane s jednou, projeví se i na té druhé.

„Podivný svět kvantového provázání a párů částic není jen v mikrosvětě atomů. A určitě to není ve virtuálním světě vědeckofantastické literatury nebo mysticismu. Ale je to skutečný svět, ve kterém všichni žijeme. A vědci po celém světě využívají kvantově provázané páry částic jednak v základním výzkumu, poháněni zvědavostí, a jednak, poháněni užitečností, v aplikacích, jako je například kvantová kryptografie nebo kvantové počítače,“ vysvětluje Thors Hansson ze švédské Královské akademie věd.

Čtěte také

Patří jim patent i Nobelova cena, jako první však svůj vynález nesestrojili. LASER před 60 lety navždy změnil moderní vědu

Účinné proti odposlechu

Kvantová kryptografie znamená, že se provázané částice používají jako pomůcka v šifrovacích systémech. Jsou odolné proti odposlechu, jak vysvětlil v našem vysílání výzkumník z Fyzikálního ústavu Akademie věd Ondřej Haderka:

„Z té vazby mezi nimi v té kvantové korelaci je skrytá část informace a v případě, že se nějaký narušitel té komunikační linky pokusí o odposlech, tím vazbu nutně naruší, a bude odhalen.“

Genetik jediným laureátem

Karolinský institut odhalil také Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství, která má letos jediného laureáta. Švédský genetik Svante Pääbo vynalezl způsob, jak studovat příbuzenské vztahy našich předků desítky tisíc let před námi, oznámil Nils-Göran Larsson z Karolinského institutu.

„Vyvinul metodu, jak analyzovat a restaurovat dávnou DNA, která se zachovala v kostech našich předků. Tu poškodil čas a chemické reakce, a navíc se k ní přimísily DNA bakterií i moderních lidí, kteří s nálezy zacházeli.“

Svante Pääbo tím navíc prokázal, že současný druh člověka Homo sapiens sapiens se mísil se svými příbuznými neandrtálci a denisovany, protože si neseme malé procento jejich genů.