Stěhování by měli ukrajinští uprchlíci hlásit, jejich evidence je nedostatečná, míní Mračková Vildumetzová

Má vláda Petra Fialy dobrou strategii pro přijímání uprchlíků z Ukrajiny? Je účelné využívat celoevropský registr uprchlíků, po kterém volá ministr vnitra? A nezapomíná vláda tak trochu na „naše lidi“, jak jí připomíná Andrej Babiš? Tomáš Pancíř se ptal místopředsedkyně Poslanecké sněmovny za hnutí ANO Jany Mračkové Vildumetzové.

Vy už jste před chvílí tu aktuální vládní strategii pro zvládnutí migrační vlny kritizovala. I dnes ve svém projevu ve Sněmovně jste mluvila o tom, že to vlastně není strategii, že tam chybějí konkrétní termíny. Doslova jste řekla, že strategie je o tom, co tady bude za dva měsíce, za půl roku, za rok a to že tedy v tom materiálu, který vláda předložila, není.

Vy si opravdu myslíte, že v tuto chvíli, možná kromě Vladimira Putina, je na světě někdo, kdo může vědět, co bude ohledně uprchlické vlny za dva měsíce nebo za půl roku?

Strategie říká, co bude za nějakou dobu, jaký má cíl. Proto ta strategie má také být nastavená na příchod uprchlíků v nějakém počtu – to tam v rámci priorit uvedeno je, na 300 tisíc, 500 tisíc, jeden milion, ale nejsou tam už uvedené další věci.

Zvládnutí uprchlické krize, to, že lidé prchali a prchají před válkou, a to, že se to muselo v nějakém časovém horizontu zvládnout, to určitě ano a obrovský dík se za to zaslouží starostové, hejtmani, policisté, hasiči i dobrovolníci, kteří pomáhají v rámci humanitární pomoci. Otázkou v tuto chvíli je, že my jsme v Poslanecké sněmovně schválili tzv. zákon Lex Ukrajina, který hovoří o té dočasné ochraně a o tom, jakým způsobem ten proces probíhal a probíhá.

To znamená, že je nutné – a můžeme se podívat i na předsedu Asociace krajů, je to dva dny, kdy jasně řekl, že žádný starosta ani hejtman do současné chvíle neví, kolik uprchlíků na svém území má. Je to velmi důležitý údaj. Ta evidence neprobíhá v současné chvíli tak, jak by měla. Ty systémy nejsou funkční. Existuje tzv. systém ohledně těch ubytovatelů a ubytovaných, kde dnes ty data nejsou dostupná už od 17. dubna, není to propojené s informačním systémem cizinecké policie.

Čtěte také

Ve strategickém dokumentu přece nemůže být ‚něco prověřím, něco zpracuji, něco zmapuji, něco vznikne.‘ Musí tam být jasné termíny, do kdy to prověřím, do kdy to zpracuji, do kdy to zmapuji, kdo za to bude zodpovídat, která osoba, protože pokud nemáte termíny a odpovědné osoby, pak je to dokument, který nedojde k nějakému k nějakému cíli.

Dnes se v rámci přijímání těch lidí na těch asistenčních centrech dozvíme, kolik tady máme mužů, žen, dětí, ale nedozvíme se vůbec, jaké jsou profese, jaké mají vzdělání – to jsou důležitá data – nebo data o tom, jestli třeba tady chtějí zůstat nebo nechtějí. Ano, mohou odpovědět i nevím.

Na druhou stranu, když zůstaneme u té poslední otázky: vy si myslíte, že ti lidé, kteří sem přicházejí – po tom, kdy přišli, kdy vyřizovali povolení pro to, aby tady mohli zůstat – že v tu chvíli stoprocentně věděli, jak dlouho tady zůstanou?

Čtěte také

Souhlasím s vámi, ale zase už uplynul termín dvou měsíců, takže už bychom se třeba ta data mohli snažit získat.

To znamená, že vy byste teď chtěla, aby každého z těch uprchlíků po dvou měsících, kdy jsou tady, někdo oslovil, zeptal se: ‚teď už víte, jak dlouho tady zůstanete?‘ Je toto podle vás reálné?

Pan ministr vnitra nejdřív, když přišel na bezpečnostní výbor, řekl, že předpokládá, že by tady v České republice mohlo zůstat zhruba 30 % uprchlíků. A když pak byla ta další prezentace, tak ten předpoklad tam byl daleko vyšší. My to nikdo nedokážeme odhadnout.

To se právě vracím k té otázce, ze které jste mi trošku odešla: jestli vy po vládě nechcete něco, co při nejlepší vůli není nikdo schopen říci. Přece to, jestli ti lidé, ti Ukrajinci zůstanou v Česku a jak dlouho zůstanou v Česku, to přece závisí na tom, jak dlouho na Ukrajině bude trvat válka a s jakou intenzitou, případně s jakou brutalitou ruské jednotky budou útočit, nebo ne?

Určitě ano, ale mít už tu informaci: protože někdo může odpovědět ano, někdo ne a někdo může odpovědět nevím, ale my to můžeme vědět a můžeme na tom stavět další věci. V tuto chvíli probíhá ten adaptační proces a pak bude probíhat či už někde probíhá ten integrační proces.

Čtěte také

Proto je strašně důležitá řádná evidence. Na bezpečnostním výboru například zaznělo, že když ti lidé přicházeli, tak se vůbec nefotografovali, to probíhalo až v posledních týdnech. Já vím, že určitě to nebylo jednoduché řešit, že na začátku byl příchody ve velkých počtech, ale přesto je nutné hlídat i tu bezpečnostní stránku, ta je také důležitá, je nutné ji zajistit.

Jaké to má praktické řešení? Kdybyste nebyla stínovou ministryní vnitra, ale opravdovou ministryní vnitra, co byste udělali? Máme tady přece svobodu pohybu, to znamená, že i ukrajinský uprchlík se může přestěhovat, může na kratší nebo delší dobu odjet někam jinam. Vy byste zavedla povinnost, aby toto někam hlásil, aby neustále bylo někde zaznamenáno, kde ten člověk je?

Existuje určitě nápad, s kterým bych souhlasila: že oni, pokud jsou někde nahlášeni k pobytu, tak pokud se budou přemisťovat, nacházet se někde jinde, tak by měli za povinnost, aby bylo jasně řečeno, kde tedy bydlí, aby tu řádná evidence byla. Proto – a to v tom dokumentu je napsáno taky, ale není to v žádném případě dořešeno – by byl zaveden i tzv. institut toho přechodného pobytu, to by musely evidovat města a obce.

Čtěte také

A ta moje otázka, která zazněla, je, jestli vůbec to města a obce ví a protože víme, jak jsou dnes zahlcené úřady práce, tak aby i úřady popřípadě byly kapacitně připraveny na to, že by s touto evidencí obyvatel rámci toho přechodného pobytu začaly. Ale podle mého názoru by to pomohlo.

Určitě by to byla cesta, aby ta řádná evidence byla. Je v rámci těch faktorů klíčová, protože pokud hejtman nebo starosta bude vědět, kolik uprchlíků z Ukrajiny má na svém území, tak v tu chvíli může říci, kolik bude potřebovat míst v mateřských školách, základních školách, středních školách, kolik bude potřebovat pediatrů, praktiků, kolik bude potřebovat lidí zaměstnat. Proto je strašně nutné znát jejich profese, proto je strašně nutné znát to vzdělání.

Jak by měla vláda obyvatelstvu podle hnutí ANO pomoci v souběžné hospodářské krizi? Poslechněte si celý rozhovor s Janou Mračkovou Vildumetzovou vedený Tomášem Pancířem.

autoři: Tomáš Pancíř , jkh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.