Stejně jako člověk může i octomilka zapomenout, co že to zrovna chtěla udělat
Když nás něco vyruší, často zapomeneme na to, co jsme právě chtěli dělat nebo říct. Znovu si vzpomeneme teprve za chvíli. Floridští vědci prokázali, že podobně zapomínají také mušky octomilky. A popsali i to, co se při krátkodobém zapomínání děje v mozku.
Vědci nejprve octomilky naučili pohybovat se v určitém prostředí – například aby nesedaly na nebezpečná místa. Když se mušky dobře zorientovaly, začali je vědci vyrušovat.
Použili velmi jednoduché rušivé podněty, které se mohou objevit i v přírodě, například poryvy větru. Takové vyrušení vedlo k tomu, že muškám začala vynechávat paměť. Zhruba za hodinu už si ale pamatovaly všechno jako dřív.
Paměť blokují neurony
Takové zapomínání je způsobeno procesem, který probíhá v mozku. Když přijde rušivý podnět, aktivují se určité nervové buňky, které vyrábějí dopamin – a ty dočasně zablokují přístup k paměťovým stopám.
Vědci byli schopni zmapovat jeden konkrétní neuron v každé mozkové hemisféře, který je zodpovědný za přechodné zapomínání, vysvětlil Martin Sabandal ze Scrippsova výzkumného institutu na Floridě pro podcast Nature. Autory velmi překvapilo, že stačí zasáhnout pouhé dva ze stovky tisíc neuronů, aby moucha na čas zapomněla, co právě dělá.
Čtěte také
Určitou roli v tomto procesu hraje dopamin. O jakou úlohu jde, ale vědci zatím nezjistili. Stejně jako dosud nevědí, jestli jsou objevené „zapomínací neurony“ opravdu jediné v celém mozku.
Podle Martina Sabandala by zapomínání mohlo být užitečné v situacích, kdy jde o přežití. Když má třeba moucha na mysli hledání potravy a vtom ji vyruší predátor, potřebuje se vyrovnat s novou situací a uletět pryč. Až za nějaký čas je bezpečné se znovu vrátit. Tím, že vypne krátkodobou paměť, může se mozek plně soustředit na to, co se odehrává právě teď.
Poslechněte si celé vysvětlení v podání Martina Srba.
Související
-
Nadbytek cukru škodí zdraví také u much octomilek
O včelách samotářkách, housenčím jedu a oblibě cukru v říši hmyzu. Hosté: entomolog Jan Šobotník, chemik Petr Klusoň a herec Petr Vacek. Moderuje Martina Mašková.
-
Stres potřebujeme, abychom mohli být zdraví – i ten „špatný“, říká vědkyně, která ho chce měřit
Výzkumnice Julie Dobrovolná vyvíjí přístroj, který měří fyziologický stres. Kromě astronautů či letců by mohl posloužit také pacientům na ARO nebo na plicních ventilacích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.