Stejný výrobek = stejné složení? Ani u kosmetiky to zdaleka neplatí

16. červen 2021

V posledních letech rozpoutalo vášnivé diskuse zjištění, že potraviny stejné značky, mnohdy i ve stejném obalu, se svým složením v různých zemích mohou výrazně lišit. Kauza ukázala, jak citlivě lidé vnímají problém dvojího standardu kvality. Mezinárodní průzkum ukazuje, jak si v tomto ohledu stojí kosmetika.

Unikátní projekt iniciovala Dánská spotřebitelská rada, která našla partnerské organizace v dalších 33 zemích Evropy, Asie, Afriky, Ameriky a na Novém Zélandě. Účastníci projektu se ve svých zemích pokusili během minulého roku nakoupit 39 rozmanitých kosmetických výrobků světových značek. Svůj zájem přitom soustředili hlavně na výskyt 65 problematických chemikálií, které patří mezi alergeny, endokrinní disruptory, látky reprotoxické nebo nebezpečné pro životní prostředí.

MUDr. Miroslav Šuta

Přestože projekt hledal 39 kosmetických výrobků, nakonec autoři po světě objevili 176 různých variant jejich složení. Na jeden výrobek tak v průměru připadlo 4 až 5 verzí chemického složení. U dvou výrobků se sice složení shodovalo ve všech případech, ale šlo o kosmetiku nalezenou pouze ve 3 zúčastněných zemích. Skutečným chameleonem s rekordním počtem variant chemické složení se stal šampón na vlasy, který v 26 zemích vystřídal dokonce 13 různých verzí. Další 3 výrobky se pak vyskytly v 9 mutacích chemického složení.

Kromě hledání rozdílů v použitých ingrediencích studie zahrnovala také hodnocení kosmetiky podle obsahu látek rizikových pro zdraví nebo pro životní prostředí. Nejhorší hodnocení C dostaly výrobky, které spotřebitelské organizace nedoporučují kupovat, vzhledem k obsahu alergenů, látek podezřelých z narušování hormonálního systému nebo reprodukce, kterých průzkum sledoval 37. Hodnocení B získaly výrobky, které neobsahovaly výše uvedené problematické látky, ale byly parfémované nebo obsahují látky nebezpečné pro životní prostředí. Nejvyšší hodnocení A pak získaly výrobky prosté výše uvedených kategorií chemikálií, které ekologické a spotřebitelské organizace považují za dobrou volbu pro nákup.

Jak dopadl průzkum v Česku?

Českým partnerem v globálním projektu byla nevládní organizace Arnika, která na našem trhu našla 26 z 39 sledovaných výrobků. Bohužel 18 z nich dostalo nejhorší hodnocení C, protože obsahovaly některý z alergenů nebo látku podezřelou z narušování hormonální systému. Co se týče nejčastěji obsažených problematických chemikálií, byly jimi parabeny, které jsou podezřelé z narušování hormonálního systému. V kosmetice se používají jako konzervační činidla.

Prostřední známku B získalo 5 výroků s obsahem některé z látek nebezpečných pro životní prostředí.

Nejvyšší hodnocení získaly jenom 3 produkty prosté sledovaných problematických chemikálií.

Vzbudí kosmetika podobné vášně jako dvojí kvalita potravin?

Důležité zjištění průzkumu spočívá v tom, že jen ve 3 případech byly ve výrobcích světových kosmetických firem nalezeny chemické látky zakázané Evropskou unií pro jejich nebezpečnost. Pro spotřebitele je podstatná i skutečnost, že v jednotlivých zemích se výrobky často lišily v detailech chemického složení, ale celková známka udělená organizátory byla obvykle stejná. Celé dvě třetiny výrobků (26 z 39) získaly stejné celkové hodnocení ve všech zemích. Pouze u 3 výrobků se hodnocení podstatně se lišilo napříč zeměmi. Dalších 10 výrobků se hodnocení odlišovalo jen v jedné či dvou zemích. Z tohoto pohledu se nezdá, že by rozdíly v chemickém složení kosmetiky vedly k podobné kontroverzi, jakou vyvolaly srovnávací testy složení potravin.

Přehled hodnocených kosmetických výrobků a detailní výsledky studie:

Arnika:

Kosmetické výrobky pod drobnohledem

Dvě třetiny zakoupené kosmetiky na českém trhu obsahovaly alergen a hormonální distuptory

Dánska spotřebitelská rada:

Global comparative study of cosmetics 
Cosmetics worldwide – same contents?

autoři: Miroslav Šuta , Vladimír Šťovíček | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.