Sto let by dnes oslavil český letec Miroslav Štandera. Jeho památku připomene pamětní deska

Nositel řádu Tomáše Garrigua Masaryka Miroslav Štandera byl pilotem proslulé 312. stíhací perutě Royal Air Force. Po únorovém převratu v roce 1948 ale přišel o práci. Před Komunisty pak raději uprchl do Velké Británie a domů se vrátil po 45 letech. Miroslav Štandera vystudoval leteckou školu v Prostějově. V roce 1938 se zúčastnil mobilizace jako člen čtvrtého leteckého pluku v Pardubicích, ale jeho další kariéru přerušila okupace. „Odešel do Polska a následně do Francie, kde se přihlásil k cizinecké legii,“ popsal Tomáš Bartoníček z Aeroklubu v plzeňském Letkově. „Ve Francii ho sestřelili, ale podařilo se mu nouzově přistát. Byl zraněn a v sádrovém krunýři odcestoval do Velké Británie, kde se přihlásil ke královskému letectvu,“ dodal.

Později létal Miroslav Štandera s 68. stíhací perutí. Aktivně se zapojil i do invaze v Normandii. „My jsme věděli, že něco bude, ale kde a jak nikdo nevěděl. My jsme nesměli tři dny z letiště ven, nesměli jsme nikam telefonovat, no a pak to bouchlo,“ vzpomínal Miroslav Štandera na červnové události roku 1944 pro projekt Paměti národa. Po konci druhé světové války a únorovém převratu v roce 1948 se z něj stal třídní nepřítel, o kterého se zajímala státní bezpečnost. „Najednou nám říkali zrádci lidu, přitom jsme byli největší vlastenci,“ svěřoval se ve vzpomínkách.

Před komunisty musel utéct

Před komunisty tedy utekl tam, kde to znal, do Velké Británie. „V Anglii se kromě letectví věnoval civilním povoláním, konkrétně byl myslím stříbrotepec,“ připomněl Tomáš Bartoníček. Domů do Čech se Miroslav Štandera vrátil v roce 1994. Zamířil do Plzně, kde žil u své dcery, a díky kamarádům z Aeroklubu v Plzni Letkově létal i v pozdním věku. Byl předsedou Svazu československých zahraničních letců a členem Československé obce legionářské. V roce 2000 byl povýšen do hodnosti generála a v roce 2007 se stal čestným občanem města Plzně. Zemřel ve svých 95 letech 19. února 2014.