Strašně krásný, hrozně hodný nebo pěkně ošklivý?

14. prosinec 2021

Odpovídáme na dotaz od posluchače, zda je vhodné používat spojení strašně krásný a hrozně hodný. Posluchač si uvědomuje, že jde o spojení dvou protikladných skutečností, ale má k daným spojením výhrady.

V současné češtině jsou zmiňovaná spojení velmi frekventovaná a stávají se módními. Zajímavé ale je, že se posluchač nepozastavil třeba nad spojením pěkná zima ve významu velká zima. Toto vyjádření má stejný charakter: spojuje slova na první pohled či poslech nesourodá, téměř protikladná. Ze svého mládí můžu citovat i spojení děsně krásný, pěkně ošklivý nebo strašlivě bezvadný.

Je vhodné tato spojení užívat?

Podle mého názoru je vhodné tato spojení užívat, ale musíme si uvědomit, kdy: především v mluveném jazyce a neoficiálních komunikátech, v ostatních bychom je neměli nadužívat. Ostatně posluchač uvádí příklady z nespisovného jazyka.

Posluchač není sám, kdo se nad danými výrazy pozastavuje. Obvykle hledáme určitý řád, který pro nás v jazyce představuje logika. Ale jazyk nemůže být vždy logický, uplatňuje se v něm expresivita, tradice i kreativita. Tato spojení aktivizují naši pozornost, první slovo akcentuje význam druhého, zvyšuje napětí ve vyjadřování.

Mimochodem jedním z frekventovaných spojení se slovem hrozně je v Českém národním korpusu hrozně rád.

Uvědomme si, jak bohatá je čeština v neoficiálním vyjadřování a jak často užíváme situační i komunikační protiklady. Snad můžeme sledovat i vliv angličtiny, v níž jsou podobná spojení běžná. To může také přispívat k módnosti podobných vyjádření v současné češtině.

autoři: Vladimír Šťovíček , Helena Chýlová | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.