Strom storm. Poslechněte si příběh o pocitech, které v nás vyvolává kácení
„Proč porážíte strom, kterej je úplně zdravej a maj na něm sojky hnízdo?“ ptá se v dokumentu Strom storm jeho autor Daniel Kupšovský muže s motorovou pilou, který právě kácí kaštan před okny jeho bytu. Tenhle zážitek v něm vzbudil nejdřív vztek, ale pak i hlubší zájem o stromy a jejich osud ve městě.
„Opravdu se musí kácet stromy všude, kam se přestěhuji?“ ptá se dál autor. Své vyprávění podpořil mnoha zvukovými kulisami a názory lidí, které natáčel po dobu čtyř let – dokud se nevyřešila kauza hrozícího kácení stromořadí v ulici, kam se po zážitku s pokáceným kaštanem přestěhoval.
A díky němuž se pak dozvěděl i o dalších případech týkajících se kácení dřevin, kvůli kterým se lidé dokonce přivazují ke stromům.
Dokument odhaluje různé názory na péči o stromy na pozadí tří kauz – hřiště Na Smetance, javoru na Smetanově nábřeží v Praze a březové aleje ve Slavonicích.
Zároveň zachycuje emoce, které v posledních letech vyvolávala medializace tématu klimatické změny spojená s extrémně horkými léty, úbytkem spodních vod, požáry, povodněmi, vichřicemi nebo tornády a taky ztrátou lesních ploch po napadení kůrovcem.
„Víme, že se bude postupně oteplovat, a nemáme zjištěno, jaký stromy bychom měli používat,“ říká architekt Libor Mládek, který při navrhování staveb počítá i se zelení.
„Tím, že se mění klima, už tady s největší pravděpodobností takhle velký stromy, jako třeba stoletý (nebo kolik stovek let je stromům na Karláku), nikdy nevyrostou. Teda pokud my s tím nebudeme pracovat a nebudeme hledat odpovědi na blízkou budoucnost,“ dodává.
Například stromy v pražské Lužické ulici, která byla dokonce nominována na Alej roku 2011 a v turistických průvodcích je označena za jednu z nejkrásnějších ulic v Praze, byly vysázeny na výročí 1. republiky. Ne všichni je ale oceňují. „Kdybych já měl takovýhle stromy na zahradě, tak je vykácím,“ říká muž, který v Lužické ulici vlastní nemovitost.
Co všechno pro nás stromy znamenají a co můžou ve společnosti způsobovat? Proč se k nim někteří lidé přivazují? A jaký citový vztah máme k dřevinám? Poslechněte si celý dokument, který nabízí nejen různorodé postoje k dřevinám, ale také návod na to, jak stromy sázet.
O autorovi
Daniel Kupšovský přešel od filmové a televizní tvorby k audio tvorbě v roce 2016. Pro Radio Wave natočil několik dokumentů i dokumentárních sérií, například pohled Čechů žijících ve Spojeném království na Brexit nebo dokument oceněný Prix Bohemia Má soukromá rusofobie. V současné době pracuje v Českém rozhlase jako dramaturg a vedoucí tvůrčí skupiny Dokument.
Související
-
Stromy v hrázích rybníků jsou spolehlivější než beton, připomíná dendrolog Petr Kunce
Stromy je potřeba si hýčkat. To zdůrazňuje dendrolog Petr Kunce. V jižních Čechách obdivuje například třísovskou lípu. Má rád i břečťany, typické svým neukončeným růstem.
-
Pozor, některé stromy nemůžete pokácet bez oznámení
Víte jaké stromy můžete porazit bez povolení a kdy k tomu musíte mít vydaný souhlas? Vysvětluje Jiří Vlček z odboru životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje.
-
Sázet stromy nestačí, klima ovlivňují i pastviny. A na nich ideálně velcí kopytníci, připomíná vědec
Jak zbavit planetu nežádoucího oteplování, řeší vědci na celém světě. Způsobuje nejenom sucha, ale i prudké změny počasí a extrémní jevy. Zapříčiní také „stěhování národů“.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
