Svateb s cizinci v Česku přibývá. Muži chtějí Polky a Ukrajinky, ženy spíš vybírají na Západě
Narodili se každý v jiné zemi, vyrostli každý v jiné kultuře. Přesto se rozhodli vzít a vytvořit novou rodinu. Svateb, na kterých se mluví nejen českým, ale i cizím jazykem, v Česku v posledních letech přibývá. V roce 2016 uzavřelo manželství 5200 smíšených párů, ještě o dva roky dříve to přitom byly jen čtyři tisíce.
„Potkali jsme se před pěti lety v Indii, loni v létě mě požádal o ruku. Svatbu chceme mít někdy v létě,“ svěřují se Veronika a Tony. Ona je Češka, on Kanaďan částečně z Číny. „Na papírování se ale rozhodně netěšíme,“ dodává Veronika.
Zařizování mezinárodního manželství je skutečně o něco složitější. Alespoň pokud jde o úřední formality. „Snoubenec-cizinec musí dodat nejen průkaz totožnosti, ale i pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, pokud jde o rozvedeného cizince, nebo úmrtní list zesnulého manžela, pokud jde o ovdovělého cizince,“ upozorňuje mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
Zapomenout podle něj nesmí ani na doklad o státním občanství, o právní způsobilosti k uzavření manželství a potvrzení o osobním stavu a pobytu.
Z cizinců si Češi nejčastěji berou partnery ze Slovenska. Češky si poté partnery hledají hlavně na Západě, u mužů po Slovenkách následují Ukrajinky a Polky.
Vedou partneři ze Slovenska
Svateb, u nichž je jeden ze snoubenců cizinec, v Česku přibývá. V roce 2016 jich bylo 5200. „Z cizinců si Češi nejčastěji berou partnery ze Slovenska. Češky si poté partnery hledají hlavně na Západě, u mužů po Slovenkách následují Ukrajinky a Polky,“ upozorňuje Tomáš Chrámecký z Českého statistického úřadu.
Počet partnerů, kteří chtějí svůj vztah stvrdit i úředně, v posledních letech mírně roste. Loni si jen za první tři čtvrtletí dalo první manželský polibek 46 tisíc párů.
A že láska nezná omezení, ukazuje i rostoucí počet registrovaných partnerství. V roce 2016 si řeklo „ano“ 336 párů stejného pohlaví.
