Svítá českým lesům naděje na lepší časy?

Po svazích pod pískovci v Národním parku České Švýcarsko po obou stranách údolí k nebi trčí pochmurně vyhlížející zčernalé kmeny.

„Tady je třeba říct, že stojíme na začátku úžasného procesu. I přes všechnu tu bolest, kterou požár přinesl, začíná regenerace téhle krajiny. Můžeme se skoro spolehnout, že po nějakých pěti letech už tady bude přirozeně omlazený porost a velice rychle se to tady zazelená,“ vysvětluje mluvčí parku Tomáš Salov.

Co se dá tedy čekat, že na místě spáleného lesa vyroste?

Je nezodpovědné cokoli sázet, protože bychom mohli vybrat špatné stromy a budou to vyhozené peníze.
Ivana Marková

„Budou to nálety dřevin, kterým říkáme pionýrské, jako jsou břízy, topoly, osiky, vrba jíva a jeřáb. Takové stromy tady budou převládat. Za nějakých pět nebo deset let se pod nimi objeví výhonky stromů toho budoucího lesa, kterým lesníci říkají cílové. To budou buky, duby a třeba borovice. Bude to záležet na místních podmínkách a také na klimatu,“ míní botanička Ivana Marková.

Čtěte také

České Švýcarsko na rozcestí: sázet, nebo nesázet?

„To je možná klíčové. Existují různé scénáře, jak bude klima vypadat, a nevíme, který z nich se naplní. Proto si myslím, že je nezodpovědné cokoli sázet, protože bychom mohli vybrat špatné stromy a budou to vyhozené peníze,“ konstatuje Marková.

Jenže lesy nejsou poničené jenom na severu Čech. Na mnoha místech po republice jsou rozsáhlé holiny způsobené kůrovcovou kalamitou. Podle zákona je musejí majitelé během několika let znovu zalesnit.

V pořadu Zaostřeno uslyšíte zástupce ministerstva zemědělství a životního prostředí, ředitele Lesního družstva Přibyslav i profesora Karlovy univerzity, který se zabývá biodiverzitou. Odpovídají na otázky, jestli právě kůrovcová kalamita a pohromy jako požár v Českém Švýcarsku nejsou něčím, co může českým hospodářům pomoct přizpůsobit lesy budoucímu klimatu. 

Poslechněte si v audiozáznamu. Připravil Vít Pohanka.