Svoje hranice neznám, baví mě je zkoušet. Žaneta Vítová v nahrávkách pro Český rozhlas

23. duben 2022

Když bylo Žanetě šest let, maminka jí oznámila, že bude hrát na akordeon. Odpověď zněla: Co to je? Akordeon zjevně nikdo roky ze skříně nevytáhl, i když měl v rodině dlouhou tradici. 

„Asi do čtvrtého ročníku ZUŠ jsem ten nástroj neměla ráda. Pro dítě je náročné zvládnout všechny funkce akordeonu, jiné jsou pro pravou ruku, jiné pro levou. Ale pak se to zlomilo a hraní jsem začala brát vážně,“  svěřuje se mladá brněnská akordeonistka, performerka, zpěvačka a skladatelka Žaneta Vítová.

Následovala studia na Pražské konzervatoři, která považuje zatím za jedno z nejšťastnějších období ve svém životě: „Nejvíc mi dalo působení učitele Ladislava Horáka, který nás propojoval s dalšími muzikanty a profesionálním hudebním světem, i mezinárodní prostředí bylo na konzervatoři široké, spolupracovali jsme se studenty- skladateli z HAMU, už tam jsem poznala mnoho soudobé hudby, od prvního ročníku jsem tak vlastně zakusila život profesionálního muzikanta. Že to nebylo nic samozřejmého, to jsem si uvědomila až na vysoké škole v Bratislavě, kde byl přístup jaksi laxnější.“

Čtěte také

Rozhodující vliv měl na Žanetu Vítovou také skladatel a profesor JAMU Jaroslav Šťastný a jeho přednášky o soudobé hudbě. Odhodlaná, ambiciózní a zapálená hudebnice našla brzy další podobně nastavené kolegy. Zvlášť o něco zkušenější hráčku, skladatelku a performerku Lucii Vítkovou.: „Trochu si mě vychovala, a pak mi předala také všechny kontakty.“ Po jejím přesídlení do USA se stala Žaneta její neoficiální nástupkyní.

Skladeb pro akordeon je víc a víc a nové stále vznikají: „Ten nástroj je nový, živý, autoři po něm často sahají, např. Jiří Lukeš, je pro mě jedním z nejlepších skladatelů pro akordeon, sám na něj také výborně hraje. Nedávno dotáhla Žaneta do konce svůj projekt pro malé akordeonisty, které vyučuje, a její knížka Akordeon vypráví sklízí velké úspěchy. „Chtěla jsem dětem ukázat svět improvizace a vést je k tomu, že si mohou hudbu dotvořit po svém, že mohou experimentovat, zkoušet nové techniky, zvuky. Moc si přeji, aby to věděli a zažívali už na ZUŠ.“

Klasická koncertní hudba i ta experimentální improvizovaná, prolomování hranic hudebních žánrů- svět Žanety Vítové. V mimořádném vydání Soudobé hudby se tak dozvíme, jak pracoval s akordeonovými šlágry japonský skladatel Miki Ishii, co ji zaujalo v díle Jürgena Ganzera, jak probíhá spolupráce s Haus Operou a také o projektech Vojtěcha Dlaska nebo kolážích koncertní i improvizované hudby Radima Hanouska.

Spustit audio