Systém dopouštění Boleváku z řeky Berounky už je funkční

„Konečně teče,“ mohli v pátek dopoledne říct lidé, procházející se kolem Velkého boleveckého rybníka v Plzni. Oblíbené místo ke koupání a relaxaci sužuje už několik let nedostatek vody. Poznat je to třeba na zvětšujících se písčitých březích nebo na stále větším ostrůvku uprostřed. Město Plzeň proto připravilo a teď slavnostně spustilo projekt napouštění Velkého boleveckého rybníka vodou z řeky Berounky. Ta musí nejprve projít úpravou v čistírně odpadních vod. Až pak se může prostřednictvím zhruba 600 metrů dlouhého potrubí pustit do Boleváku. 

Jenže hned na začátku se objevily drobné potíže, které se můžou v budoucnu kdykoliv vrátit. Silné deště vodu v Berounce natolik zakalily, že čištění vody nebylo možné. „Provozovat zařízení bude možné asi devět až deset měsíců v roce, bude záviset na tom, jak bude voda v Berounce vypadat, jaký bude mít zákal, protože to zařízení má určité limity,“ vysvětlil provozní ředitel Vodárny Plzeň Josef Máca. Zařízení je ale podle něj na případné odstávky, například z důvodu klimatických změn nebo malého průtoku vody v řece, připravené.

Nejprve se musí doplnit hladina spodní vody

Podle odborníků bude voda z Berounky nejprve sanovat podzemní vody, a tak se hladina rybníka nejspíše začne zvedat až později. „To, že hladina podzemních vod klesla, poznáme i podle usychání borovicových lesů. A Bolevák byl dotován nejen povrchovými vodami, ale i podzemní vodou,“ vysvětli šéf městských lesů Richard Havelka. Dopouštění vody by mělo být markantnější v zimě, kdy jsou nižší teploty, a tedy i nižší odpar vody. Podle matematických modelů se z Boleváku odpaří až 200 tisíc kubických metrů vody za rok. Než se hladina dostane na dlouhodobý normál, může to trvat i několik let.

Hladina Velkého boleveckého rybníka je v posledních letech pod dlouhodobým normálem. Naposledy byla hladina na normálu na konci května roku 2017. Záznamy o výši hladiny ukazují, že od té doby s různými výkyvy neustále klesá. Na své dlouhodobé minimum se dostala v srpnu letošního roku, kdy klesla 1,33 metru pod dlouhodobý normál. Pokles město sleduje od mimořádně suchého roku 2017, kdy došlo ke snížení asi o 33 centimetrů, v roce 2019 byl již 104 centimetrů a dále pokračoval. Pokles hladiny při letošním srpnovém minimu představoval úbytek vody ve výši asi 515 243 kubických metrů.

Spolu s podzemní vodou chybí podle odhadů v rybníce již asi 700 000 kubických metrů vody. I když rok 2020 již nelze považovat vzhledem k množství ročních srážek za suchý, docházelo k dalšímu poklesu. Podle odborníků je evidentní, že nádrž má spojitost s hladinou podzemní vody. Ta v minulých letech klesla na velmi nízkou úroveň a v roce 2020 již nebyla saturována. Proto se město rozhodlo situaci řešit. Za objekt na jímání vody z řeky Berounky a zařízení na její čištění i potrubí, které vodu povede, Plzeň zaplatí 60,2 milionu korun včetně DPH.