Tajemná a skrytá síla vesmíru. Poslechněte si pojednání O magii renesančního myslitele, mystika a kosmologa Giordana Bruna
Giordano Bruno byl velmi originální myslitel. Kladl si mimo jiné otázku, jak překonat teoretické rozjímání nad řádem vesmíru a silami, které jej udržují v pohybu, a za jednu z možných cest považoval magii jakožto umění spojovat vědění a moc jednat. Z latinského spisu O magii vybral jeho překladatel Jakub Hlaváček pět esejů. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Muž, kterého známe jako Giordana Bruna, se narodil roku 1548 poblíž Neapole jako syn vojáka. Vstoupil do dominikánského řádu, kde přijal řádové jméno Giordano, roku 1572 obdržel kněžské svěcení. Brzy však upadl do podezření z kacířství, což bylo – zvláště pro kněze – velmi nebezpečné, a musel proto uprchnout nejprve do Říma a pak do Ženevy.
K jeho přesvědčivosti přispělo velké literární nadání, které se naplno projevilo zejména v jeho komediích, dialozích a básních. Jeho myšlení bylo formováno antickou filozofií, ale také Koperníkovými astronomickými teoriemi, bořícími představu o Zemi jakožto středu všehomíra. Jakkoli byl dynamický princip sjednocení protikladů úhelným kamenem jeho náhledu na fungování světa, v osobním životě se mu této mety skoro nikdy nepodařilo dosáhnout. Brzy po vysvěcení odešel pro podezření z kacířství přes Řím a severoitalská města postupně až do kalvinistické Ženevy. Zde se sice stal kalvinistou, ale v roce 1579 musel odejít. Tentokrát jej před tvrdým postihem zachránila omluva.
Pro hanobení Aristotela byl nucen roku 1583 opustit Anglii, po svárech mezi umírněnými a radikálními luterány roku 1588. Za časů Rudolfa II. působil asi půl roku v Praze, odkud se opět stěhoval do německých měst a do Curychu. Do Itálie se vrátil kvůli nabídce benátského šlechtice, aby ho učil mnemotechniku. Dostal se s ním však brzy do sporu a Benátčan ho udal inkvizici. Roku 1593 byl tento „uprchlý mnich“ vydán do Říma, kde ho po tři roky mučili, věznili a psychicky i fyzicky týrali. Skončil na hranici 17. února 1600.
Z latinského spisu O magii vybral jeho překladatel Jakub Hlaváček pět esejů, které dokládají způsob myšlení Giordana Bruna na pozadí evropské kultury jeho doby. Základní myšlenka je vyjádřena klasickým obrazem harmonie a disharmonie hudebních nástrojů, daných použitým materiálem při jejich výrobě (bubny z beránčí a z vlčí kůže, loutny se strunami z vlčích a beránčích šlach atd.). Tato záhadná harmonická sympatie i antipatie, projevující se slyšitelnou formou, vyjadřuje lépe než cokoli jiného tajemnou a skrytou kontinuitu vesmíru.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
